Zdaňte energetické firmy, žádá pětice zemí EU. Co to znamená pro české domácnosti?
Pět členských států Evropské unie se podle agentury Reuters spojilo s požadavkem na zavedení mimořádné daně pro energetické společnosti. Jejich argument je přímočarý: zatímco domácnosti a podniky bojují s vysokými cenami energií, velké energetické firmy vykazují rekordní zisky. Je čas, aby se o ně podělily.
Kdo a proč tlačí na windfall tax
Iniciativu vedou Španělsko, Belgie, Řecko, Irsko a Slovinsko — země, které patří mezi nejvíce zasažené volatilitou energetických trhů. Jejich společný dopis Evropské komisi argumentuje tím, že mimořádné zisky energetických korporací nejsou výsledkem inovací ani investic, ale geopolitických okolností a tržních deformací.
Nejde přitom o nový nápad. Již v roce 2022 přijala EU nařízení o solidarity, které zavedlo dočasný strop na tržní příjmy výrobců elektřiny ve výši 180 EUR/MWh. Opatření však vypršelo a od té doby se ceny opět zvýšily. Průměrná velkoobchodní cena elektřiny na středoevropském trhu se v prvním čtvrtletí 2026 pohybovala kolem 95–110 EUR/MWh, což je sice méně než krizové maximum z roku 2022 (přes 300 EUR/MWh), ale stále výrazně nad předkrizovým průměrem 40–60 EUR/MWh.
Kolik vlastně platí české domácnosti
Podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) činí průměrná regulovaná složka ceny elektřiny pro domácnosti v roce 2026 přibližně 2 200 Kč/MWh. K tomu přičtěte silovou složku, distribuci a daně — a běžná domácnost se spotřebou 3 500 kWh ročně zaplatí za elektřinu přibližně 25 000–28 000 Kč za rok.
Pro srovnání: v roce 2020 to bylo kolem 16 000–18 000 Kč. Nárůst o 50–60 % za šest let je realita, se kterou se musí vyrovnat každý rozpočet.
U plynu je situace podobná. Domácnost s roční spotřebou 15 MWh zaplatí v roce 2026 přibližně 32 000–36 000 Kč, přičemž v roce 2020 to bylo kolem 20 000 Kč.
Windfall tax: řešení, nebo komplikace?
Zastánci mimořádného zdanění argumentují jednoduše: firmy jako TotalEnergies, Shell či Equinor vykázaly v posledních letech kumulativní zisky v řádu desítek miliard eur. Část těchto prostředků by mohla financovat kompenzace pro nejzranitelnější spotřebitele nebo investice do obnovitelných zdrojů.
Kritici naopak upozorňují na několik rizik:
- Investiční nejistota — mimořádné daně mohou odradit investory od financování nových zdrojů, včetně OZE a jaderné energie.
- Přenesení nákladů — energetické firmy mohou zvýšenou daňovou zátěž promítnout do koncových cen.
- Právní spory — windfall tax musí být právně čistá, jinak hrozí žaloby u Soudního dvora EU.
- Definice „mimořádného zisku" — kde končí legitimní zisk a kde začíná „nadměrný"? Hranice je tenká a politicky citlivá.
Česká republika zatím k iniciativě pětice zemí oficiálně nepřistoupila, ale debata probíhá. Ministerstvo průmyslu a obchodu situaci monitoruje a nevylučuje podporu kompromisního návrhu na evropské úrovni.
Co mohou udělat domácnosti už teď
Bez ohledu na to, zda Brusel windfall tax schválí, existují konkrétní kroky, které mohou snížit účty za energie:
1. Změna dodavatele a tarif Stále překvapivě velký podíl domácností zůstává u dominantních dodavatelů na standardních tarifech. Přitom rozdíl mezi nejdražším a nejlevnějším nabídkou na trhu může činit 3 000–5 000 Kč ročně při stejné spotřebě.
2. Sledování spotových cen Dynamické tarify navázané na hodinové ceny burzy OTE umožňují přesunout spotřebu do levnějších hodin. Praní prádla, nabíjení elektromobilu nebo ohřev vody v době záporných cen — to jsou reálné úspory v řádu tisíců korun ročně.
3. Vlastní výroba a sdílení energie Fotovoltaika na střeše je dnes investice s návratností 6–8 let. Kdo navíc využije možnosti komunitního sdílení energie, může přebytky prodat nebo sdílet se sousedy. Platformy jako Smart Energy Share umožňují propojit výrobce a spotřebitele v rámci energetických komunit — bez zbytečné byrokracie a s transparentním vyúčtováním.
4. Příklad s čísly Domácnost s FVE o výkonu 8 kWp vyrobí ročně přibližně 8 000 kWh. Při vlastní spotřebě 3 500 kWh zbývá 4 500 kWh přebytků. Při výkupní ceně 2,50 Kč/kWh je roční příjem z přebytků 11 250 Kč. Při sdílení v komunitě za 3,50 Kč/kWh je to již 15 750 Kč — rozdíl 4 500 Kč ročně, který návratnost investice zkrátí o více než rok.
Výhled: co čekat v příštích měsících
Evropská komise by měla k návrhu mimořádné daně zaujmout stanovisko do léta 2026. Klíčové bude, zda se podaří najít kompromis přijatelný pro průmyslově orientované země jako Německo a Francii, které se obávají dopadu na konkurenceschopnost svých energetických šampionů.
Pro české spotřebitele je podstatné sledovat:
- Vývoj velkoobchodních cen — podzimní kontrakty na rok 2027 se aktuálně obchodují kolem 85–95 EUR/MWh, což naznačuje mírný pokles.
- Regulované složky — ERÚ zveřejní cenová rozhodnutí pro rok 2027 na podzim 2026.
- Novela energetického zákona — komunitní energetika a agregace by měly být plně funkční od roku 2027.
Závěr
Debata o zdanění energetických firem je legitimní a potřebná. Ale čekat na politické rozhodnutí Bruselu jako na jediné řešení by byla chyba. Nástroje pro snížení nákladů na energie existují už dnes — od změny tarifu přes dynamické ceny až po vlastní výrobu a sdílení v komunitě.
Nenechte své účty za energie růst jen proto, že se čeká na politický konsenzus. Začněte jednat teď — porovnejte tarify, zvažte fotovoltaiku a zjistěte, jestli se vám vyplatí komunitní sdílení. Každá ušetřená koruna je vaše, ne energetické korporace.