Eiffelova věž by vedle ní ztratila 35 metrů. V německém Schipkau vyrostla větrná elektrárna, jejíž nejvyšší bod dosahuje 365 metrů. Podle jejích stavitelů jde o světový rekord. Jenže nejzajímavější není výška. Je to sázka, že stejná turbína dokáže vysoko nad zemí vyrobit podstatně více elektřiny.
Má to jeden háček. Výškový rekord už stojí, energetický výsledek se teprve bude měřit. K 2. říjnu 2026 zařízení ještě není uvedeno do provozu. Plánované listopadové spuštění zahájí zkoušku, která může změnit ekonomiku větrných parků. Nebo ukázat, kde už další metry přestávají dávat smysl.
Vyšší než Eiffelovka. Německý obr teď musí dokázat, že se vyplatí
Za projektem stojí drážďanská společnost GICON a německá spolková agentura pro průlomové inovace SPRIND. Lokalitou je Schipkau v Lužici, tedy region dlouho spojený s těžbou hnědého uhlí. Symbolika je skoro podezřele dokonalá: nad někdejším uhelným krajem vyrůstá experiment, který má posunout možnosti obnovitelné energetiky.
Konstrukce dosáhla konečné výšky 28. září 2026. Samotný střed rotoru leží 300 metrů nad zemí. Udávaných 365 metrů označuje nejvyšší bod, kam dosáhne špička listu. Tyto dvě hodnoty se často zaměňují, přitom právě výška středu rotoru rozhoduje o tom, jaké proudění turbína využívá. Dokončení výsuvu a plánované listopadové uvedení do provozu potvrzuje oznámení společnosti GICON.
Srovnání s pařížskou dominantou funguje výborně na fotografii. Pro energetiku ale potřebujeme jiné měřítko: kolik dodatečných megawatthodin přinese každý milion investovaný do vyšší konstrukce.
Nejvyšší elektrárna totiž automaticky neznamená nejvýkonnější ani nejlevnější. Rekord popisuje rozměry zařízení. Jeho obchodní úspěch určí výroba, dostupnost, náklady na servis a cena prodané elektřiny. Turisté mohou obdivovat siluetu. Investor nakonec otevře tabulku peněžních toků. A ta bývá vůči rekordům dost necitlivá.
Proč kvůli větru šplhat do 300 metrů
Důvod je fyzikální. Zemský povrch proudění brzdí. Stromy, budovy a terén ovlivňují rychlost i charakter větru. Ve větší výšce mohou být podmínky pro výrobu příznivější. Rozhodně však neplatí univerzální pravidlo, že každých dalších sto metrů přinese všude stejný přírůstek.
Výkon dostupný ve větru roste při stejné hustotě vzduchu a stejné ploše přibližně se třetí mocninou jeho rychlosti. Zvýšení rychlosti o desetinu tedy znamená zhruba o třetinu více dostupného výkonu. Tento vztah vysvětluje také odborná publikace amerického ministerstva energetiky.
Na elektroměru ale tak jednoduchá matematika neplatí. Turbína má vlastní výkonovou křivku, jmenovitý výkon a provozní omezení. Jakmile dosáhne svého maxima, další zesílení větru už odpovídající zvýšení elektrického výkonu nepřinese. Rozhoduje celý průběh počasí, nikoli jediná pěkná hodnota z anemometru.
V Schipkau proto před stavbou proběhlo měření. Podle agentury SPRIND sbíral vysoký měřicí stožár údaje od května 2023 do května 2024. Výsledky podpořily předpoklad silnějšího proudění ve výšce 300 metrů. Podklady a odkaz na měřicí zprávu zveřejňuje projektová stránka SPRIND.
Roční měření představuje podstatně lepší základ než odhad podle mapy. Pořád však není totéž co několik let skutečného provozu. Teprve ten zachytí servisní odstávky, ztráty i rozdíly mezi větrnými a slabšími roky.
Výkon 3,8 megawattu. Kde se bere slib výroby pro tisíce domácností
Prototyp používá turbínu společnosti VENSYS o jmenovitém výkonu 3,8 MW. GICON při zahájení výstavby nadzemní části uváděl očekávanou roční výrobu nejméně přibližně 18 milionů kWh, tedy 18 GWh. Přepočítával ji na spotřebu asi 6 000 domácností. Jde o projektový předpoklad, nikoli o naměřený výsledek. Čísla pocházejí z technického oznámení stavitele z července 2025.
Z těchto údajů vychází zajímavý výpočet. Kdyby zařízení vyrábělo celý běžný rok nepřetržitě na jmenovitý výkon, dodalo by 33,288 GWh. Očekávaných 18 GWh odpovídá přibližně 54% využití instalovaného výkonu. Jinak řečeno, asi 4 737 hodinám provozu na plný výkon.
To neznamená, že elektrárna polovinu roku pojede naplno a druhou polovinu bude stát. Jde o účetní přepočet proměnlivé výroby na ekvivalent plného zatížení. Skutečný výkon se bude měnit podle podmínek.
Také přirovnání k domácnostem potřebuje vysvětlení. Osmnáct milionů kilowatthodin dělených šesti tisíci znamená 3 000 kWh ročně na domácnost. Je to roční energetická bilance. Není to závazek zásobovat šest tisíc rodin každou minutu bez pomoci dalších zdrojů.
Právě tady se rozhodne, zda vysoká věž přináší očekávaný užitek. Výrobní cíl je ambiciózní. O to cennější bude zveřejněný první úplný rok měření včetně všech odstávek a omezení.
Jak dostat turbínu nahoru bez jeřábu z pohádky
Konstrukční problém je snadné popsat: těžké zařízení potřebujete umístit do výšky, kde běžná montáž přestává být běžná. GICON proto používá teleskopický příhradový systém. Turbína se namontuje níže a následně se s vnitřní částí věže vyzdvihne do konečné polohy. Princip popisuje technická stránka výškové elektrárny.
Tím se mění logistika stavby. Výšku provozního umístění nemusí v celém rozsahu obsloužit klasický montážní jeřáb. Náročnost ovšem nezmizí. Přesune se do konstrukce věže, zdvihacího zařízení, spojů a přesnosti jednotlivých kroků.
U podobného projektu nestačí spočítat, zda ocel unese hmotnost strojovny. Projektant musí řešit také proměnlivé zatížení od větru a rotoru. Důležitá je únava materiálu, kmitání konstrukce i chování základů. Zařízení bude zatížení opakovaně snášet po mnoho let, nikoli jen při slavnostním spuštění.
Samostatnou kapitolou je údržba. Každý návrh mimořádně vysoké elektrárny musí odpovědět, jak se budou kontrolovat spoje, opravovat zařízení a vyměňovat těžké součásti. Levnější nebo jednodušší montáž ještě sama o sobě nezaručuje levný servis.
Pro ekonomické hodnocení proto potřebujeme celý životní cyklus. Rozhodující nebude pouze účet za stavbu. Stejnou pozornost zaslouží délka odstávek, dostupnost náhradních dílů a možnosti zásahu při poruše. Rekordní věž může být technicky působivá a současně provozně náročná.
Větrný park ve dvou patrech zní bláznivě. Princip je rozumný
SPRIND spojuje výškové elektrárny s představou „druhého patra“ stávajících větrných parků. Vyšší zařízení by pracovala nad úrovní rotorů okolních nižších turbín. Cílem je zvýšit výrobu na již využívaných lokalitách. Agentura tento směr popisuje ve svém oznámení o dosažení rekordní výšky.
Výhoda je zřejmá. U existujícího parku už znáte lokalitu a máte zkušenosti s jejím provozem. Může zde být také použitelná infrastruktura. To ovšem neznamená, že další elektrárnu jednoduše postavíte mezi dvě staré a připojíte do volné zásuvky.
Nový zdroj potřebuje vlastní prostor, přístup a odpovídající kapacitu připojení. Vyšší výroba může vyvolat potřebu upravit kabely, transformaci nebo navazující síť. A rozdílná výška rotorů automaticky neodstraňuje jejich aerodynamické vzájemné ovlivňování.
Při posuzování konkrétní lokality je proto nutné modelovat celý park. Zajímá nás čistý přírůstek výroby po započtení ztrát, nikoli součet katalogových údajů jednotlivých strojů. Pokud nové zařízení část výnosu okolním turbínám ubere, musí to ekonomický model přiznat.
Vedle techniky zůstává krajina a soužití s okolím. Konstrukce vysoká 365 metrů bude vidět zdaleka. Diskuse o umístění proto potřebuje konkrétní podklady a srozumitelné vysvětlení přínosů. Samotné označení světového rekordu místním obyvatelům účet za elektřinu nesníží.
Více megawatthodin ještě neznamená více peněz
Provozovatel neprodává jen množství elektřiny. Prodává ho v konkrétních okamžicích. Pokud vyrábí hlavně tehdy, kdy vyrábí také mnoho okolních elektráren, může za každou megawatthodinu dostávat méně. IEA upozorňuje, že záporné ceny často signalizují nedostatečnou flexibilitu soustavy při vysoké výrobě a slabé poptávce. Podrobně to rozebírá v analýze cen elektřiny.
Pro vyšší turbínu je proto zajímavé, zda přidá výrobu také v jiných obdobích než okolní zdroje. To musí ukázat časová řada skutečné produkce propojená s cenami. Roční součet tuto informaci schová.
Modelový příklad: dodatečných 1 000 MWh prodaných za 30 eur přinese hrubé tržby 30 000 eur. Stejný objem při 90 eurech znamená 90 000 eur. Jde o ilustraci, nikoli prognózu výnosů Schipkau. Rozdíl však ukazuje, proč investor potřebuje více než odhad roční výroby.
Český čtenář může cenový kontext sledovat například přes přehled spotových cen elektřiny. Pro konkrétní investici je potom nutné pracovat s příslušným trhem a smluvními podmínkami.
Vedle výroby vstupují do hry akumulace a řízení spotřeby. Praktickou návaznost představuje obchodování flexibility. Baterie však potřebuje vlastní ekonomický výpočet. Ztráty, opotřebení a investice se nezaplatí pouhým konstatováním, že elektřinu přesuneme na později.
Co z německého experimentu využije česká obec nebo firma
Česká obec nemusí začínat objednávkou třísetmetrové věže. Užitečnější první krok je zjistit, kdy spotřebovává elektřinu škola, čistírna, úřad nebo sportoviště. Potom lze hledat zdroje, jejichž výroba se s tímto průběhem dobře potkává.
To platí i pro sdílení elektřiny. Podle metodiky Elektroenergetického datového centra se vyhodnocuje v jednotlivých čtvrthodinách. Přebytek z jednoho období se účetně nepřenáší do jiného jako energie uložená v baterii. Princip dokládá metodika vyhodnocování sdílení EDC.
Představme si obecní fotovoltaiku a několik odběrných míst. Pokud většina přebytků vzniká v době, kdy odběratelé téměř nic nespotřebovávají, samotné rozšíření skupiny nemusí přinést očekávanou úsporu. Nejprve potřebujete porovnat průběhy výroby a odběru. Až potom nastavovat rozdělení energie.
Pro základní orientaci slouží vysvětlení sdílení elektřiny na platformě <a href="https://smartenergyshare.com" target="_blank" rel="noopener">Smart Energy Share</a>. Další související texty nabízí SdíleníElektřiny.com.
Pravidla a vyúčtování je vhodné ověřovat přímo u Energetického regulačního úřadu. Ten vysvětluje také to, že při sdílení přes distribuční soustavu zůstávají zachovány příslušné regulované platby.
Německý projekt tak přináší poučení použitelné i bez obřího stožáru: hodnotu zdroje určuje soulad výroby, spotřeby a infrastruktury. Velikost zařízení je jen jedna část rovnice.
Rekord už mají. Teď musí přijít výsledky
Schipkau má šanci odpovědět na mnohem zajímavější otázku, než zda Němci umějí postavit vysokou věž. Tu už zodpověděli. Teď se ukáže, zda dodatečná výroba zaplatí složitější konstrukci a zda lze celý postup opakovat za podmínek přijatelných pro běžné investory.
Po spuštění má smysl sledovat především skutečnou roční dodávku, provozní dostupnost a náklady na údržbu. Výsledky bude potřeba vztáhnout k počasí. Jeden mimořádně větrný rok ještě nedokazuje, že projekt dlouhodobě splní všechny předpoklady.
Stejně důležité bude srovnání s alternativou: kolik by na stejné lokalitě stála výroba z jinak navrženého parku. Bez tohoto porovnání hrozí, že budeme obdivovat technické řešení, aniž zjistíme, zda bylo ekonomicky nejlepší.
Odborné hodnocení také musí rozlišovat měřicí zprávu, tiskové prohlášení a nezávisle ověřené provozní výsledky. Očekávání stavitele nejsou automaticky důkazem dosaženého výkonu. To není důvod projekt shazovat. Je to způsob, jak jeho případný úspěch přesvědčivě doložit.
Pro majitele firem a zástupce obcí z toho plyne konkrétní úkol: než začnete vybírat nový zdroj, vyžádejte si průběhová data vlastní spotřeby. Ta vám o vhodné investici řeknou víc než fotografie rekordní elektrárny.
Příští souboj ve větrné energetice může rozhodnout počet dobře prodaných megawatthodin z jedné lokality. Pokud v něm Schipkau uspěje, jeho 365 metrů přestane být pouhou kuriozitou.
Zdroje
- GICON: dosažení konečné výšky 365 metrů
- GICON: parametry turbíny a očekávaná roční výroba
- SPRIND: projekt výškové větrné energetiky a podklady k měření
- IEA: ceny elektřiny a význam flexibility
- ERÚ: sdílení elektřiny a energetická společenství
Obchodujete s batteriovými úložišti nebo hledáte partnera pro flexibilitu a day trading elektřiny? SmartEnergyShare nabízí kompletní řešení pro BESS projekty od 50 do 250 kW — obchodování flexibility, SVR služby a IoT monitoring. Zjistěte víc →
Další články na toto téma najdete na: SmartEnergyShare.info Proč velcí dodavatelé elektřiny nechcou, abyste sdíleli e... Vice o dodavatelé