Stín čínských gigantů nad evropskou energetikou: Co to znamená pro české investory a spotřebitele

Stín čínských gigantů nad evropskou energetikou: Co to znamená pro české investory a spotřebitele

Zatímco ČEZ řeší historický split a Křetínský posiluje pozice v TotalEnergies, čínské energetické firmy tiše přepisují pravidla globálního trhu. Jak se na to připravit?

ČEZ na rozcestí, Čína na pochodu

Červen 2026 přináší do české energetiky události, které budou rezonovat roky. Největší tuzemská energetická společnost ČEZ na valné hromadě rozhoduje o dividendě za rok 2025 a především o dlouho diskutovaném rozdělení na dvě entity — regulovanou síťovou část a tržní výrobní segment. Současně Daniel Křetínský prostřednictvím EP Energy potvrdil, že podíl v TotalEnergies vnímá jako „ochranu před evropskými riziky" a nevylučuje jeho navýšení.

Na pozadí těchto domácích událostí se však odehrává proces, který může české energetice zamíchat kartami ještě zásadněji: agresivní expanze čínských energetických a technologických firem na evropské trhy.

Čínská dominance v číslech

Fakta mluví jasně. Čínské společnosti dnes kontrolují přibližně 80 % globální výroby solárních panelů, přes 60 % produkce lithiových baterií a dominují dodavatelskému řetězci větrných turbín. Jen v roce 2025 Čína instalovala rekordních 278 GW nového solárního výkonu — více než celá Evropská unie má instalováno kumulativně.

Pro české prostředí to má konkrétní dopady:

• Ceny solárních panelů klesly za poslední dva roky o dalších 35 %, primárně díky čínské nadprodukci. Průměrná cena modulu se pohybuje kolem 0,08 €/Wp, což je historické minimum.
• Bateriové systémy čínské provenience (CATL, BYD, EVE Energy) nabízejí úložiště za 85–110 €/kWh, zatímco evropské alternativy startují od 150 €/kWh.
• Větrná energetika registruje vstup čínských výrobců (Goldwind, Envision) do evropských tendrů s cenami o 20–30 % nižšími než Vestas nebo Siemens Gamesa.

Podle dat Operátora trhu s elektřinou (OTE) dosáhl podíl obnovitelných zdrojů na české spotřebě v prvním čtvrtletí 2026 hodnoty 18,7 %, přičemž naprostá většina nově instalovaných fotovoltaických systémů využívá právě čínské komponenty.

Tajemná firma a čínský kapitál

Pozornost trhu vzbudila i nedávná emise dluhopisů dosud nepříliš známou energetickou firmou, která musela v rámci prospektu odhalit své finanční výsledky. Tržby přesahující 2 miliardy korun a provozní zisk na úrovni 15 % naznačují, že český energetický trh láká nové hráče — a někteří z nich mají vazby právě na čínský kapitál.

Nejde o ojedinělý případ. V celé střední Evropě roste počet joint ventures mezi lokálními developery obnovitelných zdrojů a čínskými investory. Důvod je prostý: přístup k levnému financování a technologiím. Čínské státní banky nabízejí projektové financování s úrokovou sazbou 2–3 %, zatímco evropské banky požadují 5–7 %.

Co na to Křetínský a ČEZ?

Křetínského strategie s TotalEnergies dává v tomto kontextu hlubší smysl. TotalEnergies je jedním z mála evropských energetických gigantů, který aktivně diverzifikuje mimo fosilní paliva a zároveň buduje vlastní dodavatelské řetězce nezávislé na Číně — investuje do americké a australské těžby lithia, staví gigafactory baterií ve Francii.

ČEZ po rozdělení bude muset řešit podobné dilema. Regulovaná síťová část bude relativně chráněna, ale tržní výrobní entita se ocitne v přímé konkurenci s projekty využívajícími čínské technologie za zlomek ceny. Analytici odhadují, že dividenda za rok 2025 by mohla dosáhnout 65–75 Kč na akcii, ale klíčovou otázkou je dlouhodobá konkurenceschopnost nové výrobní entity.

Evropská odpověď: CBAM a anti-subsidy

Evropská unie se snaží reagovat. Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) od roku 2026 plně zpoplatňuje emisní náročnost importovaných produktů včetně solárních panelů a baterií. Anti-subsidy šetření u čínských výrobců elektromobilů a solárních technologií může vést k clům 15–35 %.

Energetický regulační úřad (ERÚ) ve své výroční zprávě za rok 2025 upozorňuje na riziko závislosti české energetické infrastruktury na jednom dodavatelském zdroji a doporučuje diverzifikaci.

Praktické dopady: Příklad domácí fotovoltaiky

Představte si modelový případ. Domácnost v Olomouci instaluje fotovoltaický systém 10 kWp s baterií 10 kWh:

Rozdíl 100 000 Kč je pro většinu domácností rozhodující. Otázkou zůstává dlouhodobá servisní dostupnost a záruka. Právě proto je důležité sledovat nejen cenu, ale i celkové náklady vlastnictví — platformy jako Smart Energy Share pomáhají domácnostem a firmám porovnávat nabídky a optimalizovat energetické investice na základě reálných dat.

Výhled: Tři scénáře pro českou energetiku

Optimistický: Zdravá konkurence čínských a evropských technologií sníží ceny pro spotřebitele, Česko dosáhne 30 % OZE do 2030. CBAM vyrovná podmínky bez obchodní války.

Realistický: Čínská dominance v hardware přetrvá, Evropa se soustředí na software, integraci a služby. Česko bude závislé na čínských komponentech, ale udrží kontrolu nad sítěmi a regulací.

Pesimistický: Eskalace obchodních válek zvýší ceny technologií o 30–50 %, zpomalí dekarbonizaci a poškodí české firmy závislé na exportu do Číny.

Závěr: Čas jednat, ne čekat

Čínská expanze v energetice není hrozba, kterou lze ignorovat, ani příležitost, kterou lze bezmyšlenkovitě přijmout. Pro české investory, firmy i domácnosti platí jedno: informovanost je nejlepší ochrana. Sledujte regulatorní vývoj, diverzifikujte dodavatele, počítejte celkové náklady vlastnictví a nenechte se zaslepit pouze nejnižší cenou.

Energetická transformace se neodehrává v boardroomech ČEZ ani v kancelářích Křetínského — odehrává se na každé střeše, v každém rozváděči, v každém rozhodnutí o tom, odkud bereme energii a technologie. A právě teď je čas ta rozhodnutí dělat s otevřenýma očima.

Zdroje: OTE ČR, ERÚ, BloombergNEF, IEA World Energy Outlook 2026