Uhlí mělo být dávno mrtvé. Vrahů se pokušelo dost: daň z uhlíku, EU ETS, Green Deal, fotovoltaika za pár haléřů. A co se stane? Mezinárodní energetická agentura (IEA) přijde s číslem, které vypadá jako překlep. Globální spotřeba uhlí bude letos rekordní. Ne o pár procent víc. Rekordní. A hlavním spouštěčem není klimatický skepticismus, ale zcela prozaická věc: plyn je prostě drahý. Pro české výrobce fotovoltaiky to znamená něco zajímavého. Největší krize uhlíku je zároveň nejturbulentnější trh, na kterém si můžete přilepšit. Jestli víte, jak na něj.
Rekord v uhlí? Přesně v roce, který měl patřit obnovitelným zdrojům
Čísla od IEA bolí. Světová spotřeba uhlí se dostává nad 8,5 miliardy tun ročně a konzultanti agentury očekávají, že rekord se letos překoná. Vína hledejte hlavně v Asii. Čína spálí přes polovinu světové produkce, Indie přidává další ročníky jako seriál, který nikdo nezruší. Nové uhelné kapacity tam rostou rychleji, než se zavírají ty staré.
Evropa? Ta si kořist přiznala nenápadně. Německo v roce 2022 vrátilo do zálohy elektárny s celkovým výkonem přes 10 GW. Nizozemsko zrušilo strop pro provoz uhelných bloků. Řecko oživilo lignit. I Rakousko, země bez jediné uhelné elektrárny, nechalo zpětně přepálit jeden blok na hnědé uhlí.
Česko v tomhle žebříčku nefiguruje jako výjimka, ale jako průměr. Uhlí pořád kryje zhruba čtyřicet procent domácí výroby elektřiny. Mělník, Tušimice, Prunéřov ani Počerady nikdo nezastavil a příděl emisí se vymstěl každému, kdo sázěl na rychlé odchody.
Ironie celého roku je v tom, že fotovoltaika rostla neskutečným tempem. Evropská unie instalovala za poslední dva roky přes 90 GW nových panelů. Rekord v uhlí a rekord ve slunci tedy existují současně. Není to paradox, je to numeraire trhu, který reaguje na cenu paliv, ne na sliby.
Drahý plyn přepíná elektrárny zpět na uhlí. Matematika je krutá
Operátoři velkých elektráren nejsou idealisté. Jsou to účetní s turbínou. Každou hodinu porovnávají mezní náklady na vyrobenou megawatthodinu z plynu a z uhlí. Plynová elektrárna má účinnost kolem 55 až 60 procent, uhelná takových 40. Na první pohled vede plyn. Ale pak přičtěte cenu paliva.
Plyn na evropském trhu TTF stál v srpnu 2022 přes 300 eur za megawatthodinu. Pro představu, historicky se pohyboval kolem 20 eur. Když palivo stojí desetinásobek, účinnost vás nezachrání. Uhelná elektrárna navíc potřebuje emisní povolenky z EU ETS, ty ale ani při ceně kolem 80 eur za tunu CO₂ náklady plynu nepřekonají.
Výsledek znáte. Přepínání z plynu na uhlí zatáhlo celou cenovou křivku nahoru, protože elektřina se na burze vždycky pádí podle nejdražšího bloku v systému. Průměrná denní cena na českém trhu od OTE ote-cr.cz se v roce 2022 vyšplahala nad 130 eur za MWh. I když plyn mezitím zlevnil, volatilita zůstala a s ní i prostor pro uhlí.
Pro výrobců fotovoltaiky je tohle klíčová lekcí. Neprodáváte proti plynovým elektrárnám fyzicky, ale cenově. Kdykoli plyn zdraží, vaše megawatthodina ze střechy ztmavne víc, než by čekali.
Co z toho plyne pro výrobce FVE: víc volatility, víc příležitostí
Kdo má panel na střeše a čeká jen na pevnou výkupní cenu, prohrává. Trh se rozpadl na tisíce cen za den a výrobce, který rozumí načasování, vydělá násobně víc než výrobce pasivní. Pro představu, česká spotová cena za jediný den umí projet od záporných hodnot v poledne po 2000 Kč za MWh večer.
Záporné ceny už nejsou kuriozita. Za slunečních dnů se na trhu objevují hodiny, kdy by vás za vyrobenou elektřinu někdo skoro poplacl po ramenou, abyste ji negenerovali. Pro provozovatele FVE to znamená jedno: hodnota není v samotné výrobě, ale v posunu. Kdy spotřebujete, kdy uložíte do baterie a kdy prodáte.
Detailní rozbor denního trhu a historických cen najdete na spotové ceně elektriky na Smart Energy Share. Kdo chce jít hlouběji, ocení i přehled pro výrobce FVE, kde se řeší kombinace výroby, akumulace a prodeje.
Konkrétní přístup je jednoduchý. Vezměte si měření své výroby z posledních dvanácti měsíců, přiložte hodinové ceny z OTE a spočítejte, kolik by vynesl prodej v průměru oproti prodeji jen ve špičkách. Rozdíl bývá zpravidla dvouciferný v procentech. U systémů s baterií pak roste ještě výhodnější, protože posun z poledne do večera přesně trefí to, co plynové elektrárny rozjíždějí nejdražší.
Více o tom, jak sdílení elektřiny mění ekonomiku rodinných instalací, píšeme i na ShareElectric.cz.
Nová zelená úsporám pojede do roku 2029. A peníze podle Valdmana stačit budou
Zatímco uhlí pálí rekordy, dotace na fotovoltaiku nekončí. Nová zelená úsporám od Státního fondu životního prostředí bude podle současného harmonogramu otevřená do roku 2029. Ředitel fondu Petr Valdman opakuje, že peníze ve fondu jsou a stačit budou. Po zkušenosti s frontou žádostí z let 2022 a 2023 zní slib opatrně, ale objem financí z Národního plánu obnovy je skutečně významný.
Co z toho plyne pro výrobce? Dotace na fotovoltaiku pro rodinné domy se pohybují v řádu stovek tisíc korun, bonus za kombinaci s akumulací a tepelným čerpadlem ekonomiku instalace změnit umí. Když se k tomu přičte, že dotace se vztahují i na výměnu kotlů v domácnostech, máte trh, který poptává nejen panely, ale celé energetické systémy.
Profirmy na dotacích rostou dvěma způsoby. Buď instalují jako dodavatelé, nebo poradí zákazníkovi, jak instalaci zpeněžit na trhu. Druhá cesta je trvalejší, protože provize z prodeje energie trvá roky, zatímco montážní firma obchodem jednou skončí.
Riziko je samozřejmě administrativa. Zkušenost s kotlíkovými dotazemi ukázala, že kdo nezvládá papírování, prodřele se tlačí. Proto se vyplatí stavět na partnerech, kteří zpracování žádostí mají jako proces, ne jako dobrodružství. Data od ERÚ navíc ukazují, že počet nových připojek FVE roste rok od roku a konkurence na trhu instalace se zatříďuje.
Čeští vývojáři berou energetiku umělou inteligencí. Deepnote skončil přímo v ChatGPT
Zatímco electrical utilities pořád bojují s Excelem, český startup Deepnote se objevil přímo v ekosystému OpenAI. Company sídlící původně v Praze vyvinula kolaborativní data-notebook, který používají analytici po celém světě. OpenAI ho zařadilo mezi nástroje svého AI agenta v ChatGPT, takže si uživatel může přímo v konverzaci pustit analýzu dat v Deepnote.
Pro energetiku to není hračka, to je výkon. Typický výrobc FVE dnes má data na třech místech: měření výroby od střídače, hodinové ceny z burzy a faktury od distribuční společnosti. Smontovat z toho ekonomickou modelku umí dneska málokdo. S nástroji typu Deepnote, kde AI napíše i kód, to zvládne každý, kdo ví, kde má CSV soubor.
Konkrétní příklady: Predikce výroby podle historie a předpovědi počasí. Optimalizace nabíjení baterie podle denních cen. Srovnání výnosu prodeje na spotu oproti sdílení v komunitě. To všechno jsou dneska úlohy na odpoledne, ne projekt za půl roku.
Česká AI scéna v energetice roste a stojí za to ji sledovat, podobně jako novinky z oblasti inovací shrnuje ElectricShare.cz. Kdo má data a umí je číst, přestává být rukojmí ceny od distributora. To je v době rekordní volatility nejlepší obrana, jaká existuje.
Jak z uhlíkového rekordu vydělat: flexibilita, baterie a sdílení
Pojďme k tomu nejužitečnějšímu. Pokud výrobce FVE nechce jen sledovat rekordy, musí přidat flexibilitu. Tři cesty, jak na to.
První je akumulace. Cena baterií klesá, BloombergNEF uvádí průměr kolem 115 dolarů za kilowatthodinu a klesající trend. U českých malých instalací je to s přirážkou a montáží samozřejmě jiná, ale ekonomika se posouvá směrem k ziskovosti hlavně díky tomu, že baterie umí vydělávat i mimo vlastní spotřebu.
Druhá cesta jsou služby výkonnostní rovnováhy. ČEPS potřebuje pro stabilní síť flexibilitu a platí za ni. Provozovatel FVE s baterií může nabídnout část kapacity a mít z toho pravidelný příjem nezávislý na ceně elektřiny. Podrobnosti o obchodování s flexibilitou najdete na Smart Energy Share.
Třetí cesta je sdílení. Od změny zákona už domácnosti i firmy můžou sdílet vyrobenou elektřinu v rámci skupiny odběrných míst nebo komunity. Kdo vyrobí víc, než spotřebuje, nemusí to prodávat za burzovou cenu do ztráty. Sdílení elektřiny umí zvyšit hodnotu vyrobené energie i tam, kde jsou burzovní ceny nula.
Kombinace všech tří cest je v principu virtuální elektrárna. Jak se takový systém staví a co umí optimalizéry, to rozebírá SmartEnergyShare.cz.
Předpověď na závěr: uhlí neskončí v roce 2030. Vaše FVE ale může skončit bez baterie
Tady je kontroverzní teze, kterou si dovolím. Rekordní spotřeba uhlí letos nebude ta poslední. Dostaneme se k roku 2030 a uhlí bude stále hrát roli, protože plyn zůstane zranitelný geopoliticky a akumulace na úrovni sítí roste pomaleji, než slibovali prezentace z konferencí.
Výrobce fotovoltaiky má tedy dvě možnosti. Buď bude čekat, až trh zaseklapne a ceny se ustálí. Nebo se připraví teď, když je volatility nejvíc. Statistika z posledních let je jasná: provozovatelé, kteří ovládli spotový prodej, akumulaci a sdílení, jsou na tom výrazně lépe než ti, co spoléhají na staré výkupní ceny.
Praktický první krok je nenáročný. Zanalyzujte svou výrobu a spotřebu na hodinové bázi. Podívejte se, kdy vyrábíte a kdy trh platí. Pak zvažte, jestli vám baterie, sdílení nebo služby rovnováhy vynesou víc, než náklady. Odpověď nebude vždycky ano, ale aspoň budete rozhodovat s daty, ne s citom.
Kdo chce začít hned, může se registrovat na Smart Energy Share a nechat si spočítat, co konkrétní instalace unese. Uhlí bude hořet rekordně. Vaše panelářství nemusí být jen svědkem.
Zdroje
- IEA – Coal 2024: Analysis and forecast to 2027
- ERÚ – Energetický regulační úřad
- OTE – Operátor trhu s elektřinou, výsledky trhů
- TZB-info – Fotovoltaika a akumulace energie
- PV Magazine – Solar market news
Obchodujete s batteriovými úložišti nebo hledáte partnera pro flexibilitu a day trading elektřiny? SmartEnergyShare nabízí kompletní řešení pro BESS projekty od 50 do 250 kW — obchodování flexibility, SVR služby a IoT monitoring. Zjistěte víc →
Další články na toto téma najdete na: ElectricShare.cz CNBC: Ceny plynu v Evropě by podle analytiků mohly překro... Vice o elektřiny je