Solární boom naráží na limity: Německý nezájem o aukce, belgické záporné ceny a alpská hrozba „peak water“
Evropská energetika prochází v roce 2026 turbulentním obdobím. Zatímco ambice v oblasti obnovitelných zdrojů energie (OZE) zůstávají vysoké, tržní realita a klimatické změny odhalují trhliny v dosavadních modelech. Sledujeme paradoxní situaci: na jedné straně extrémní přebytky výroby vedoucí k rekordním záporným cenám, na druhé straně ochlazení zájmu investorů o nové projekty v Německu a hrozící výpadek tradičních hydroenergetických kapacit v Rakousku.
Německo: Aukční vystřízlivění u střešních instalací
Německo dlouhodobě platí za evropského lídra ve fotovoltaice, ale letošní výsledky aukcí pro střešní fotovoltaické systémy (tzv. druhá kategorie projektů nad 1 MW) přinesly studenou sprchu. Spolková síťová agentura (Bundesnetzagentur) oznámila, že zájem o tyto aukce prudce klesl. Z nabízeného objemu přes 2 GW byla vysoutěžena pouze necelá polovina.
Důvodů je několik. Rostoucí náklady na financování v kombinaci s byrokratickými překážkami a přísnými podmínkami pro připojení do sítě odrazují developery. Navíc se trh potýká s tzv. kanibalizačním efektem – čím více solární energie je v síti, tím nižší je její tržní hodnota v době nejvyšší výroby. Investoři tak kalkulují s delší dobou návratnosti, kterou současné aukční stropy nedokážou dostatečně kompenzovat. Tento trend je varovným signálem i pro ostatní země EU, včetně České republiky, kde se dynamika rozvoje OZE rovněž potýká s limitovanou kapacitou distribučních soustav.
Belgie a extrém záporných cen: 15 000 eur za odběr?
Belgie se nedávno stala dějištěm energetického anomálie, která šokovala i zkušené obchodníky. Kombinace větrného počasí a maximálního osvitu při nízké víkendové poptávce vytlačila ceny elektřiny na spotovém trhu do hlubokých záporných hodnot. V extrémním případě došlo k situaci, kdy provozovatel sítě za odčerpání přebytečné energie v rámci vyrovnávání soustavy vyplatil subjektům částku odpovídající 15 000 eur.
Záporné ceny nejsou v Evropě novinkou, ale jejich frekvence a hloubka rostou. Podle dat Operátora trhu s elektřinou (OTE) roste počet hodin se zápornou cenou i v ČR. Pro majitele fotovoltaik bez akumulace to znamená riziko, že v době nejvyšší výroby může být jejich elektřina na trhu bezcenná, nebo dokonce „pokutovaná“. Naopak pro subjekty schopné flexibilního odběru se otevírají zcela nové možnosti zisku.
Právě zde nacházejí uplatnění moderní platformy jako Smart Energy Share, které umožňují efektivní sdílení a optimalizaci využití energie v rámci komunit. Digitalizace energetiky je jedinou cestou, jak přeměnit přebytky z přítěže na aktivum.
Rakouský „Peak Water“: Když ledovce přestanou být baterií
Zatímco sever bojuje s přebytky slunce, jih čelí hrozbě ztráty stability. Rakousko, jehož energetika stojí z 60 % na vodních elektrárnách, čelí fenoménu „peak water“. Tající alpské ledovce aktuálně sice zvyšují průtoky v řekách, což krátkodobě nahrává hydroenergetice, ale tento stav je dočasný.
Vědecké studie varují, že s úplným táním ledovců dojde k prudkému poklesu bazálního průtoku řek v letních měsících. Rakousko tak ztratí svou „přírodní baterii“, která doposud vykrývala špičky. To vyvolá obrovský tlak na masivní výstavbu fotovoltaik a větrných parků v Alpách, aby se nahradil výpadek vodních elektráren. Rakouská energetická strategie se tak musí v rekordním čase přeorientovat na mix, který bude mnohem více závislý na volatilitě počasí, podobně jako v Německu.
Praktický příklad: Jak se vyhnout ztrátám a vydělat na volatilitě
Podívejme se na modelový příklad střední firmy v ČR s instalovanou FVE o výkonu 50 kWp a bateriovým úložištěm 60 kWh.
Scénář A (Pasivní): Firma vyrábí maximum v poledne, kdy je cena na spotu -1,50 Kč/kWh. Bez regulace přetoků firma fakticky platí za to, že dodává do sítě. Při výrobě 40 kWh v této hodině tratí 60 Kč za jedinou hodinu. Scénář B (Aktivní): Inteligentní systém řízení, sledující data z Energetického regulačního úřadu (ERÚ), v době záporných cen odpojí přetoky a naopak zahájí nabíjení baterie ze sítě. Firma dostane zaplaceno za nákup energie (např. 1,50 Kč/kWh). Těchto 60 kWh využije večer, kdy cena elektřiny stoupne na 4,50 Kč/kWh. Výsledek:* Rozdíl mezi scénářem A a B může u takovéto instalace činit i několik tisíc korun denně v období vysoké volatility.
Tipy pro investory a provozovatele
- Dimenze úložiště: Už neplatí, že FVE se staví na maximální vlastní spotřebu. Klíčem je schopnost „uzamknout“ energii v době záporných cen.
- Agregace flexibility: Zapojte se do projektů sdílené energetiky. Možnost poslat přebytek sousedovi nebo do komunitní baterie snižuje riziko tržních ztrát.
- Sledování spotového trhu: Fixní tarify pro výkup elektřiny z FVE postupně mizí. Budoucnost patří dynamickým cenám a predikčnímu softwaru.
- Technologická neutralita: Kombinujte solární zdroje s jinými formami (např. tepelná čerpadla jako tepelná akumulace), které dokážou reagovat na signály ze sítě.
Výhled a závěr
Německý příklad ukazuje, že extenzivní rozvoj fotovoltaiky bez adekvátního tržního rámce a infrastruktury naráží na své limity. Evropská síť je propojená nádoba – belgický extrém ovlivňuje ceny v celé střední Evropě a rakouské tání ledovců změní toky energií přes hranice.
Nacházíme se v bodě, kdy kvantita (počet instalovaných panelů) musí být nahrazena kvalitou (inteligentním řízením a sdílením). Energetika už není jen o výrobě, ale o schopnosti přizpůsobit se rytmu trhu.
Chcete, aby vaše investice do fotovoltaiky dávala smysl i v éře záporných cen? Začněte se zajímat o možnosti energetického sdílení a pokročilé správy zdrojů. Budoucnost patří připraveným, kteří chápou, že elektřina už není komoditou s fixní hodnotou, ale dynamickým prvkem, který vyžaduje aktivní přístup.
Zdroje dat: Bundesnetzagentur, OTE, ERÚ, oEnergetice.cz