Sdílení elektřiny a alokace nákladů: proč je levná silová elektřina stále mimo dosah českých firem
Němečtí analytici předvídají výrazné zlevnění silové elektřiny. Bližší pohled na tamní trh tomu dává za pravdu – spotová cena v Německu v letošních měsících s vysokou produkcí fotovoltaiky opakovaně padala hluboko pod 50 eur/MWh a v extrémních momentech i do záporných hodnot. V Česku je však situace jiná. Podle údajů Operátora trhu s elektřinou (OTE) se průměrná roční cena elektřiny na českém spotovém trhu v posledních letech pohybuje výrazně výše a vnitrodenní propady jsou mírnější. Důvodem nejsou jen emisní povolenky. „Drahá elektřina není jen kvůli povolenkám. Česko potřebuje nové zdroje a hlavně silnější sítě," shrnuje to energetický analytik Pavel Havlíček.
Co přesně brání zlevnění: dvě klíčové překážky
První překážkou je nedostatek vlastních vyrovnávacích zdrojů. Na rozdíl od Německa, které má desítky gigawatt instalované fotovoltaiky a flexibilního plynu, čerpá Česko velkou část flexibility ze zahraničí. Když v Německu zapadne slunce a jejich přebytky tekou do sítí, český trh z toho těží jen částečně – přenosová spojení jsou fyzicky omezená a alokace mezinárodních přenosových kapacit probíhá přes mechanismus tzv. flow-based market couplingu, kde si země kapacitu „soutěží". Druhou překážkou je chybějící infrastruktura uvnitř Česka. Přeshraniční obchod by totiž nestačil, pokud vnitřní přenosová soustava nedokáže dopravit levnou elektřinu z pohraničních uzlů k průmyslovým odběratelům v Moravské Ostravě či Kolíně.
Právě o tomto procesu – kdo, kdy a za kolik dostane přístup k levné elektřině – se dnes mluví jako o problému „alokace sdílení". Jedná se v praxi o rozdělování sdílených zdrojů a nákladů: přenosových kapacit, přebytků OZE i nákladů na síť mezi jednotlivé účastníky trhu. Čím lépe je alokace nastavená, tím víc se levná elektřina dostane k odběratelům, kteří ji reálně potřebují.
Sdílení elektřiny: jak z přebytků udělat úsporu
Zatímco velcí hráči čekají na změny na velkoobchodním trhu, firmy a domácnosti mají k dispozici praktičtější nástroj: sdílení elektřiny. Sdílení elektřiny platforma umožňuje napříč moderním softwarem a při respektování legislativy ČR a ERÚ – například skupina firem v průmyslové zóně s vlastní fotovoltaikou může přebytky směrovat k tomu, kdo je právě potřebuje. Sdílení přebytků fotovoltaiky se vyplácí zejména v letních měsících, kdy spotová cena v poledních hodinách pravidelně padá k nule – a v době, kdy výkupní cena u dodavatele je minimální, je prodej „do skupiny" výrazně zajímavější.
Uveďme konkrétní příklad. Průmyslová firma s 500 kWp fotovoltaickou elektrárnou vyrobí v červnu denně průměrně 2,5 MWh, z čehož sama spotřebuje 60 procent. Zbývající 1 MWh denně by při běžné výkupní ceně 1,50 Kč/kWh vynesla 1 500 Kč. Pokud se však firma zapojí do komunity sdílení s okolními odběrateli, kteří elektřinu odeberou za 3 Kč/kWh, vydělá 3 000 Kč – tedy dvojnásobek. Ročně, při cca 110 dnech s přebytkem, jde o rozdíl ve prospěch sdílení přes 160 000 Kč. K tomu se přidávají úspory z neroubované sítové služby, tedy z ponechaného příspěvku na distribuci u sdílené elektřiny. Odbornou komunitu a nástroje pro takové projekty nabízí například energetická platforma SES (https://smartenergyshare.com), kde najdete kalkulačky, legislativní přehledy i příklady reálných realizací smart energy projektů.
Inspekční lety dronem: otevřená, nebo specifická kategorie?
Nová ekonomika sdílených zdrojů i údržba sítí se neobejde bez moderních technologií. Energetické společnosti stále častěji využívají drony pro inspekční lety nad vedením vysokého napětí, transformátornami a fotovoltaickými parky. Zde je důležité znát hranice mezi kategoriemi podle evropské regulace UAS a českého prováděcího nařízení (nařízení vlády č. 337/2018 Sb.).
Otevřená kategorie (podkategorie A1–A3) postačí pro základní vizuální kontrolu: lety mimo zastavěné oblasti (A3), do vzdálenosti nad 150 m od osoby, za viditelnosti, v celkové hmotnosti do 25 kg a bez převážení nebezpečného nákladu. Fotovoltaickou elektrárnu na greenfieldu zkontrolujete v otevřené kategorii bez problémů.
Specifická kategorie (operace SORA) je nutná, jakmile inspekce překročí limity otevřené – typicky lety nad zastavěnou oblastí (průlet nad areálem rozvodny VVN v obci), za hranicí dohledu (BVLOS lety podél desítek kilometrů vedení), nebo s dronem nad 25 kg nesoucím termokameru a LiDAR vysší hmotnosti. Žádost se podává u ÚCL a vyžaduje operační manuál, posouzení rizik a často i kvalifikovaného pilota s příslušnými oprávněními. Energie v silném napětí navíc patří mezi "oblasti, kde mohou drony zasáhnout kritickou infrastrukturu," což znamená povinnost koordinace s provozovatelem sítě. Každá energetická firma by si proto měla nechat zpracovat analýzu, do které kategorie spadá – rozdíl v nákladech a čase schválení je zásadní.
Výhled: co se v blízké budoucnosti změní
Česká přenosová soustava prochází největší modernizací za posledních 20 let. ČEPS plánuje investice v řádu desítek miliard korun do nových fázových posouvačů, posílení vedení 400 kV a digitalizace dispečinku. Tyto investice by měly postupně zvyšovat vnitřní přenosové kapacity a umožnit lepší alokaci mezi regiony. V paralele bude pokračovat decentralizace – obnovitelné zdroje community energy, bateriová úložiště a dynamické tarify budou dále měnit cenu elektřiny v čase a prostoru.
Spotová cena se stává stále volatilnější, ale i zajímavější pro ty, kteří se jí umí přizpůsobit. Firmy s baterií a přístupem k trhu mohou nakupovat v okamžicích přebytků (levná noc, slunečné poledne) a vybíjet v špičce. To je podstata konceptu smart energy – propojit výrobu, úložiště a spotřebu tak, aby systém vytěžil maximum z každé levné kilowatthodziny.
Závěr: nečekejte na levnou elektřinu, vytvořte si ji
Levná silová elektřina v Česku nedorazí sama od sebe. Bude výsledkem nových zdrojů, silnějších sítí a hlavně aktivního přístupu odběratelů. Kdo dnes analyzuje svůj profil odběru, zapojuje se do sdílení a využívá moderní technologie pro údržbu a monitorování svých zdrojů, bude z levnější elektřiny těžit jako první. Aktualizované informace o cenách a regulaci najdete na stránkách Energetického regulačního úřadu (https://eru.gov.cz). Nečekejte na to, až trh vyřeší alokaci za vás – ptejte se, počítejte a jednejte. Vaše konkurence to už možná dělá.