Přebytky z FVE: sdílet, prodat, nebo uložit do baterie?
Fotovoltaická elektrárna může vyrábět nejvíce právě ve chvíli, kdy má její elektřina nejnižší tržní hodnotu. Pro domácnosti, firmy i obce proto není rozhodující pouze roční výroba, ale především způsob využití každé přebytečné kilowatthodiny. Sdílení, výkup a baterie přitom nejsou vzájemně výlučné možnosti. Ekonomicky může nejlépe vycházet jejich kombinace.
Zprávy o finančních problémech energetických společností i vyšetřování incidentů u německých rozvoden připomínají význam smluvní stability a spolehlivosti dodávek. U berlínského požáru ze 7. září však příčina nebyla bezprostředně známá a dodávky narušeny nebyly. Pro vlastníka FVE z toho plyne potřeba oddělit ekonomiku přebytků od skutečných možností záložního napájení. ČTK
Nejdříve spotřebovat, potom hledat odbyt
Než majitel elektrárny pořídí baterii nebo začne hledat odběratele, měl by prověřit vlastní spotřebu. Ohřev vody, nabíjení elektromobilu nebo část technologických procesů lze přesunout do doby výroby. Takto využitá elektřina nahrazuje nákup ze sítě bez nutnosti dalšího obchodního vztahu.
Rozhodující je cena, kterou konkrétní kilowatthodina skutečně ušetří. Zahrnuje silovou elektřinu a příslušné proměnné platby, nikoli měsíční paušály, které odběratel platí dál. U dvoutarifní sazby navíc záleží na tom, ve kterém tarifu by spotřeba jinak proběhla.
Prvním podkladem proto mají být čtvrthodinová data výroby a odběru. Roční součet může vypadat příznivě, přestože elektrárna pravidelně dodává přebytky v poledne a domácnost nakupuje večer.
Sdílení: rozhoduje souběh výroby a spotřeby
Odpověď na otázku, jak sdílet elektřinu, začíná výběrem vhodného příjemce. Ideální partner odebírá v době, kdy výrobce dodává přebytky. Může jít například o kancelář, obchod nebo domácnost s řízeným ohřevem vody.
Sdílení se vyhodnocuje v patnáctiminutových intervalech. Polední výrobu tedy nelze účetně převést na večerní spotřebu. Při využití distribuční soustavy příjemce nadále hradí příslušné regulované platby; úspora vzniká především na obchodní složce. Odlišný režim může platit při sdílení uvnitř bytového domu bez využití distribuční soustavy. Pravidla vysvětluje Energetický regulační úřad.
Prakticky je potřeba zajistit odpovídající měření, registraci v Elektroenergetickém datovém centru a nastavit alokační klíč, který určuje rozdělení přebytků. Účastníci by si měli předem dohodnout cenu, splatnost i odpovědnost za správu skupiny. Postup registrace popisuje také desatero ERÚ.
Administrativu mohou usnadnit specializované služby. Například Smart Energy Share podle svého popisu propojuje výrobce s odběrateli a nabízí správu smluv, vyúčtování i monitoring. Při výběru podobného řešení je podstatné porovnat jeho poplatky s očekávaným přínosem sdílení.
Prodej: spotová cena vyžaduje pozornost
Výkup přebytků je organizačně jednoduchý, pokud jej zajišťuje obchodník podle srozumitelné smlouvy. Nabídky je však nutné hodnotit podle celkového výnosu: vedle ceny za megawatthodinu mohou obsahovat paušál, obchodní srážku nebo zvláštní pravidla pro záporné ceny.
Spotová cena se mění podle situace na trhu. Pro výrobce není rozhodující prostý průměr všech cen, ale průměr vážený skutečnými dodávkami. Pokud většinu přebytků prodává během slunečného poledne, může dosáhnout podstatně nižšího výnosu než odpovídá celoročnímu tržnímu průměru.
Vyhledávaná aktuální cena elektřiny na burze proto sama o sobě nestačí. Je třeba rozlišovat krátkodobý trh a dlouhodobé kontrakty a následně použít přesný cenový vzorec výkupní smlouvy. OTE upozorňuje, že častější záporné a velmi nízké ceny vytvářejí příležitosti pro akumulaci a řízení spotřeby. Informace OTE
Pokud smlouva záporné ceny přenáší na výrobce, může dávat smysl přetok omezit. Rozhodnutí musí zohlednit dostupnou spotřebu, kapacitu baterie a technické možnosti řízení elektrárny.
Baterie: hodnotu vytváří přesun do dražšího času
Baterie umožňuje využít polední přebytek večer. Její přínos tvoří hodnota nahrazeného nákupu, snížená o ztráty, ušlý výnos z prodeje a náklady spojené s provozem a opotřebením.
Při dimenzování je potřeba rozlišovat kapacitu v kWh a výkon v kW. Velká kapacita nepomůže, pokud ji domácnost pravidelně nevyužije. Nedostatečný výkon zase omezí pokrytí souběžně zapnutých spotřebičů. Nabídka by měla uvádět využitelnou kapacitu, účinnost celého cyklu, záruční podmínky a celkovou cenu instalace.
Samostatnou hodnotou může být zálohování. Přítomnost baterie však automaticky neznamená provoz při výpadku sítě. Tuto funkci musí podporovat střídač, zapojení a bezpečné oddělení zálohovaných okruhů.
Modelový příklad: kam poslat 2 000 kWh
Uvažujme domácnost s ročním přebytkem 2 000 kWh po přímé vlastní spotřebě. Následující ceny jsou modelové, nikoli aktuální nabídka. Předpokládejme výkup za 1 Kč/kWh, sdílení za 2 Kč/kWh a hodnotu nahrazeného nákupu 5 Kč/kWh. Částky představují konečné finanční dopady pro domácnost.
| Varianta | Předpoklad | Roční přínos |
| Prodej | Výkup všech 2 000 kWh | 2 000 Kč |
| Sdílení a prodej | Sdílení 1 500 kWh, prodej zbytku | 3 500 Kč |
| Baterie | Uložení 2 000 kWh, účinnost cyklu 90 % | 9 000 Kč před náklady baterie |
Sdílení přináší proti samotnému výkupu navíc 1 500 Kč ročně, ještě před případnými poplatky za správu. Příjemce musí uvedených 1 500 kWh skutečně odebrat v odpovídajících intervalech.
Baterie dodá zpět 1 800 kWh. Proti prodeji však její dodatečný přínos činí 7 000 Kč, protože domácnost přijde o výkupní příjem. Při modelové dodatečné investici 100 000 Kč vychází prostá návratnost přibližně na 14,3 roku, bez financování, degradace a servisu. Výsledek navíc předpokládá dostatek vhodných nabíjecích i vybíjecích příležitostí.
Výhled: více řízení, méně pevných pravidel
Další rozvoj lze očekávat u automatického řízení podle předpovědi výroby, spotřeby a cen. Praktický přístup označovaný jako smart energy může kombinovat nabíjení baterie, ohřev vody, sdílení i prodej. Pevné pravidlo „vždy nejdříve nabít baterii“ nemusí být ekonomicky nejlepší každý den.
Kvalitní energetické poradenství by proto mělo pracovat s celým rokem naměřených dat a několika cenovými scénáři. Výsledkem má být porovnání čistého přínosu, investic a smluvních závazků.
Začněte exportem svých dat a kontrolou výkupní smlouvy. Následně si nechte spočítat sdílení i baterii na stejných předpokladech. Teprve tak zjistíte, která kombinace dá vašim přebytkům nejvyšší hodnotu.
