Hormuzský průliv, chorvatské datové centrum a vaše účet za elektřinu: Jak tři zdánlivě nesouvisející události předurčují cenu každé kilowatthodiny
Energetický trh je jako domino — stačí jeden kámen na druhém konci světa a řetězová reakce dorazí až do české zásuvky. V květnu 2026 se tři události sešly v jednom týdnu: cena ropy Brent prorazila hranici 126 USD za barel, Spojené státy zahájily diplomatickou ofenzivu kolem Hormuzského průlivu a Chorvatsko oznámilo investici 50 miliard eur do AI datového centra. Co to znamená pro cenu elektřiny v Česku?
Ropa nad 126 dolary: Proč zdražuje i elektřina
Brent na čtyřletém maximu nad 126 USD za barel není jen problém řidičů. V evropském energetickém mixu stále funguje provázanost mezi cenou ropy, zemního plynu a velkoobchodní cenou elektřiny. Mechanismus je přímočarý: rostoucí ropa táhne nahoru spotové ceny LNG, plynové elektrárny jako marginální zdroj pak určují cenu na denním trhu.
Konkrétní dopady pro český trh:
- Velkoobchodní cena elektřiny na PXE se v posledních týdnech pohybuje kolem 105–112 EUR/MWh pro baseload, tedy o 18 % výše než v lednu 2026.
- Domácnost se spotřebou 3 500 kWh ročně zaplatí při aktuálních cenách přibližně o 2 800 Kč více než před rokem.
- Průmyslový odběratel se spotřebou 500 MWh čelí nárůstu nákladů o 900 000 Kč ročně oproti fixaci z roku 2024.
Hormuzský průliv: Úzké hrdlo globální energetiky
Průlivem mezi Íránem a Ománem projde denně 21 milionů barelů ropy — zhruba pětina světové spotřeby. Americká diplomatická iniciativa směřující k zajištění volné plavby signalizuje, že geopolitické riziko v regionu roste. Pro evropský trh s elektřinou je klíčové, že jakékoli narušení dodávek by mohlo vyslat cenu Brentu ke 150 USD za barel, což by podle analýz BloombergNEF znamenalo nárůst velkoobchodní ceny elektřiny v střední Evropě až o 35 %.
Česká republika sice není přímo závislá na ropě pro výrobu elektřiny, ale cenový mechanismus funguje přes plynové elektrárny a přeshraniční obchod. Když zdraží plyn v Německu, zdraží elektřina i u nás — tržní coupling nezná hranice.
50 miliard eur na Jadranu: AI jako nový energetický moloch
Chorvatská investice do AI datového centra je signálem, který energetický sektor nemůže ignorovat. Moderní hyperscale datové centrum spotřebuje 500–1 000 MW — tolik co středně velká jaderná elektrárna. Při plánované kapacitě chorvatského projektu hovoříme o odběru, který změní energetickou bilanci celého regionu.
Co to znamená v číslech:
- Roční spotřeba datového centra této velikosti: 4–8 TWh elektřiny.
- Pro srovnání: celá Česká republika spotřebuje ročně asi 60 TWh.
- Chorvatsko aktuálně vyrábí přibližně 14 TWh ročně — nové centrum by tedy potřebovalo ekvivalent 30–55 % současné výroby země.
Tento projekt bude vyžadovat masivní budování nových zdrojů — a to vytváří příležitost i tlak na celý středoevropský trh. Zvýšená poptávka po elektřině v regionu znamená vyšší ceny pro všechny propojené trhy včetně českého.
Praktický příklad: Jak se bránit cenové vlně
Představme si malou firmu s roční spotřebou 80 MWh. Při aktuálním cenovém nárůstu o 18 % oproti začátku roku hovoříme o dodatečných nákladech kolem 158 000 Kč ročně.
Strategie snížení expozice:
- Fotovoltaika na střeše (30 kWp): investice 750 000 Kč, roční výroba 30 MWh, úspora při současných cenách 105 000 Kč/rok. Návratnost pod 7 let, při dalším růstu cen ještě kratší.
- Bateriové úložiště (50 kWh): umožní přesun spotřeby do hodin záporných cen a prodej flexibility na vyrovnávacím trhu. Dodatečný výnos 25 000–40 000 Kč ročně.
- Sdílení energie: Platformy jako Smart Energy Share umožňují sdílet přebytky vyrobené elektřiny s dalšími odběrateli v komunitě, čímž se optimalizuje využití lokálních zdrojů a snižuje závislost na velkoobchodním trhu.
Výhled: Co čekat do konce roku 2026
Analytici se shodují na třech scénářích:
- Optimistický (pravděpodobnost 25 %): Diplomatické řešení u Hormuzského průlivu sníží geopolitickou prémii, Brent klesne pod 100 USD. Velkoobchodní elektřina se vrátí k 85 EUR/MWh.
- Základní (pravděpodobnost 50 %): Ropa osciluje mezi 115–130 USD, elektřina zůstává nad 100 EUR/MWh. České domácnosti zaplatí za elektřinu v průměru o 12 % více než v roce 2025.
- Pesimistický (pravděpodobnost 25 %): Eskalace v Perském zálivu, Brent nad 150 USD. Velkoobchodní elektřina atakuje 140 EUR/MWh, vláda zvažuje návrat kompenzačních mechanismů.
Mezinárodní energetická agentura ve svém květnovém výhledu upozorňuje, že poptávka po elektřině roste rychleji než kdy dříve — právě kvůli AI, elektromobilitě a tepelným čerpadlům. Nabídka musí reagovat investicemi do nových zdrojů, jinak cenový tlak nepovolí.
Co můžete udělat dnes
Energetická nezávislost není luxus — je to ekonomická nutnost. Tři kroky, které mají smysl bez ohledu na geopolitický vývoj:
- Proveďte energetický audit — většina firem i domácností má 15–25 % spotřeby, kterou lze eliminovat bez ztráty komfortu.
- Diverzifikujte zdroje — kombinace FVE, úložiště a komunitního sdílení snižuje expozici vůči velkoobchodnímu trhu.
- Sledujte trh aktivně — doba fixních smluv na tři roky bez přemýšlení skončila. Dynamické tarify a spotové produkty mohou ušetřit tisíce korun ročně, pokud jim rozumíte.
Geopolitika se nedá ovlivnit z Prahy ani z Brna. Ale připravenost na její důsledky — ta je plně ve vašich rukou.