Fixní cena za jaderné bloky: bulharský model jako inspirace pro český Dukovany?
Sofie si diktuje podmínky. Praha vyjednává. A Evropa přehodnocuje svůj vztah k atomu.
Bulharsko minulý týden překvapilo energetickou komunitu oznámením, že nové jaderné bloky v elektrárně Kozloduj chce postavit za předem stanovenou fixní cenu. V době, kdy se stavby jaderných elektráren po celém světě potýkají s masivním překračováním rozpočtů — Flamanville ve Francii čtyřnásobně, Hinkley Point C v Británii dvojnásobně — jde o odvážný, možná až provokativní požadavek. Pro Českou republiku, která stojí před vlastním jaderným rozhodnutím u pátého bloku Dukovan, je bulharský přístup více než jen zahraniční kuriozitou.
Kozloduj jako lakmusový papírek
Bulharská vláda jedná s jihokorejským konsorciem KHNP o výstavbě dvou reaktorů APR1400, z nichž každý má výkon přibližně 1 400 MW. Klíčovým požadavkem Sofie je model „fixed-price turnkey contract" — tedy smlouva, kde dodavatel nese riziko překročení nákladů. Odhadovaná cena se pohybuje kolem 15 miliard eur za oba bloky.
Tento přístup stojí v ostrém kontrastu s dosavadní praxí. Francouzský EPR ve Flamanville, původně rozpočtovaný na 3,3 miliardy eur, nakonec stál přes 13 miliard. Britský Hinkley Point C vyskočil z 18 na odhadovaných 35 miliard liber. V obou případech nesli riziko překročení z velké části daňoví poplatníci nebo spotřebitelé prostřednictvím garantovaných výkupních cen.
České jaderné ambice: Dukovany i Temelín
Česká republika se nachází v podobné situaci. Vláda v červenci 2024 podepsala smlouvu s korejským KHNP na stavbu pátého bloku Jaderné elektrárny Dukovany s opcí na další blok v Temelíně. Předpokládaná cena jednoho bloku se pohybuje kolem 200 miliard korun (přibližně 8 miliard eur), přičemž uvedení do provozu se plánuje na rok 2036.
Otázka, kdo ponese riziko případného prodražení, je přitom jedním z nejcitlivějších bodů celého kontraktu. Energetický regulační úřad (ERÚ) i Operátor trhu s elektřinou (OTE) budou muset nastavit mechanismy, které zajistí, že případné vícenáklady nepřepadnou na české spotřebitele v podobě vyšších regulovaných složek ceny elektřiny.
ČEZ jako investor projektu opakovaně zdůrazňuje, že smlouva obsahuje mechanismy sdílení rizik. Konkrétní detaily ale zůstávají předmětem obchodního tajemství. Bulharský model fixní ceny tak může sloužit jako referenční bod pro veřejnou diskusi — je reálné požadovat po dodavateli, aby nesl plnou zodpovědnost za rozpočet?
Proč je fixní cena tak těžko dosažitelná
Historie jaderné energetiky ukazuje, že fixní cena je spíše ideál než realita. Důvody jsou systémové:
Regulatorní nejistota. Během desetileté stavby se mohou změnit bezpečnostní požadavky. Každá úprava projektu v pokročilé fázi znamená měsíce zpoždění a stovky milionů navíc. Český Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) bude muset posoudit korejský design APR1400 podle evropských standardů, což samo o sobě představuje proces s nejistým harmonogramem.
Subdodavatelský řetězec. Jaderná elektrárna vyžaduje komponenty od stovek specializovaných dodavatelů. Škoda JS, která se podílí na českém projektu, bude zajišťovat část strojírenských dodávek, ale globální trh s jadernými komponenty je napjatý — stejné kovárny a svařovny obsluhují projekty v Británii, Francii, Polsku i Turecku současně.
Inflace a měnové riziko. Při projektu trvajícím deset a více let se kumulativní inflace stává zásadním faktorem. Smlouva s KHNP je denominována v eurech, což chrání před měnovým rizikem koruny, ale neřeší inflaci vstupních materiálů.
Energetický kontext: proč atom, proč teď
Aktuální energetická situace v Evropě dává jaderným ambicím nový rozměr. Ceny ropy v posledních týdnech prudce rostou v reakci na geopolitické napětí kolem Hormuzského průlivu, což připomíná křehkost závislosti na fosilních palivech.
Současně se ukazují limity rychlého přechodu na obnovitelné zdroje. Německo, které odstavilo poslední jaderné reaktory v dubnu 2023, nyní čelí problémům s integrací velkých objemů solární a větrné energie do sítě. Bateriová úložiště narážejí na kapacitní limity distribučních soustav a síťová infrastruktura nestíhá tempu výstavby obnovitelných zdrojů.
V českém prostředí se naopak rozvíjí komunitní energetika — během března 2025 Češi v rámci komunitních schémat nasdíleli rekordních 11,4 GWh elektřiny. Platformy jako Smart Energy Share ukazují, že decentralizovaná energetika má v Česku reálný potenciál. Atom a komunity přitom nejsou protiklady — velké stabilní jaderné zdroje mohou tvořit základ mixu, zatímco komunitní solární a bateriové projekty pokrývají lokální špičky a snižují závislost na přenosové soustavě.
Co může Česko převzít z bulharského přístupu
Bulharský požadavek na fixní cenu je legitimní vyjednávací pozicí, nikoliv naivitou. KHNP potřebuje evropské reference — v regionu soutěží s francouzským EDF, americkým Westinghousem i čínským CGN. Korejci postavili čtyři bloky APR1400 ve Spojených arabských emirátech (Barakah) relativně včas a v rozpočtu, což je v jaderném průmyslu téměř unikátní výkon.
Pro Česko z toho plyne několik lekcí:
- Transparentnost smlouvy. Veřejnost má právo vědět, jaká je struktura sdílení rizik. Bulharsko tuto debatu vede otevřeně — Praha by měla následovat.
- Nezávislý dozor nad náklady. ERÚ by měl mít pravomoc průběžně monitorovat skutečné náklady stavby a porovnávat je s kontraktním rozpočtem.
- Penalizační mechanismy. Smlouva by měla obsahovat jasné sankce za prodlení a překročení rozpočtu, nikoli jen deklarativní „sdílení rizik".
- Realistický harmonogram. Rok 2036 jako termín uvedení do provozu je ambiciózní. Každý rok zpoždění znamená nejen vyšší náklady, ale i delší závislost na plynových a uhelných zdrojích, které Česko plánuje postupně odstavovat.
Závěr: atom jako investice, ne jako sázka
Jaderná energie je zpět v centru evropské energetické politiky. Bulharsko, Polsko, Česko, Slovensko, Rumunsko — všechny tyto země plánují nové bloky nebo prodlužují životnost stávajících. Klíčovou otázkou už není „zda", ale „za kolik a za jakých podmínek".
Bulharský model fixní ceny je ideálem, ke kterému by se měly přibližovat i české vyjednávací pozice. Atom musí být investicí s předvídatelnými parametry, nikoliv otevřenou šekovou knížkou. České domácnosti a firmy, které již dnes platí jedny z nejvyšších cen elektřiny v regionu, si zaslouží jistotu, že nový Dukovany bude přínosem — ne finanční zátěží na generace dopředu.