Evropská energetika v roce 2026: čínská hrozba, levné baterie a sdílení elektřiny mezi domy
Evropský energetický sektor stojí na křižovatce. Čínští výrobci větrných turbín a baterií agresivně podstřelují ceny, tradiční evropští hráči bojují o přežití a legislativa se snaží dohnat realitu trhu. Co to znamená pro Česko a běžné spotřebitele?
Nordex bije na poplach: zakažte čínské turbíny
José Luis Blanco, šéf německého výrobce větrných turbín Nordex, v květnu 2026 otevřeně vyzval Evropskou komisi k zákazu čínských větrných turbín na evropském trhu. Důvod je prostý — čínští výrobci jako Goldwind, Envision nebo Mingyang nabízejí turbíny o 30–40 % levněji než evropská konkurence, a to díky masivním státním dotacím a vertikální integraci celého dodavatelského řetězce.
Čísla mluví jasně. Zatímco evropské turbíny o výkonu 6 MW stojí přibližně 4,2–4,8 milionu eur, čínské ekvivalenty se pohybují kolem 2,8–3,1 milionu eur. Nordex loni vykázal provozní marži pouhých 2,3 %, Vestas na tom nebyl o moc lépe. Siemens Gamesa prošel bolestivou restrukturalizací. Mezitím čínský Goldwind zvýšil svůj globální tržní podíl na 14 % a začal agresivně expandovat do jižní a východní Evropy.
Problém není jen cenový. Evropská komise vyšetřuje, zda čínské turbíny nepředstavují bezpečnostní riziko — moderní větrné elektrárny jsou de facto připojené k internetu, sbírají provozní data a lze je ovládat na dálku. Závislost kritické infrastruktury na technologii z Číny je scénář, který Brusel nechce opakovat po zkušenostech s ruským plynem.
Lithiové baterie: pád ceny o 99 % za 15 let
Zatímco debata o turbínách se vede na politické úrovni, trh s bateriemi prochází tichou revolucí. Cena lithium-iontových článků klesla z přibližně 1 100 USD/kWh v roce 2010 na méně než 90 USD/kWh na počátku roku 2026. U LFP (lithium-železo-fosfátových) článků z Číny se velkoobchodní ceny pohybují dokonce kolem 50–55 USD/kWh.
Co to znamená v praxi? Domácí bateriový systém o kapacitě 10 kWh, který v roce 2020 stál 150–200 tisíc korun, dnes pořídíte za 60–90 tisíc korun včetně instalace. Návratnost investice se při kombinaci s fotovoltaikou a optimalizací spotřeby zkrátila z 12–15 let na 5–7 let.
Podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) bylo v Česku ke konci roku 2025 registrováno přes 85 000 domácích fotovoltaických instalací a přibližně 35 % z nich již disponuje bateriovým úložištěm. Trend je jednoznačný — decentralizace energetiky postupuje rychleji, než většina analytiků před pěti lety předpokládala.
Sdílení elektřiny mezi obecními domy: příležitost, nebo legislativní past?
Novela energetického zákona, která vstoupila v účinnost na začátku roku 2025, umožnila sdílení elektřiny v rámci energetických komunit. Záměr byl jasný — umožnit například bytovému domu s fotovoltaikou na střeše sdílet přebytky mezi jednotlivými byty, nebo několika sousedním domům vytvořit lokální energetickou komunitu.
Praxe ale naráží na překážky. Hlavní problém je administrativní složitost. Založení energetické komunity vyžaduje právní subjektivitu (spolek nebo družstvo), smlouvu s distributorem, registraci u operátora trhu OTE a instalaci průběhového měření ve všech odběrných místech. Pro bytový dům s 30 byty to znamená koordinaci desítek vlastníků, právníka a elektromontážní firmy.
Praktický příklad: Bytový dům v Brně s 24 byty instaloval na střechu fotovoltaiku o výkonu 30 kWp za 780 tisíc korun. Roční výroba činí přibližně 28 MWh. Bez sdílení by přebytky (cca 40 % výroby) putovaly do sítě za výkupní cenu kolem 1,50 Kč/kWh. Se sdílením mezi byty se většina energie spotřebuje lokálně za vnitřní cenu 3,50 Kč/kWh — o polovinu méně než síťový tarif, ale více než dvojnásobek výkupní ceny. Roční úspora pro celý dům: přibližně 55–70 tisíc korun, návratnost investice pod 12 let.
Platformy jako Smart Energy Share se snaží tento proces zjednodušit — od výpočtu optimální velikosti instalace přes modelování sdílení až po administrativní podporu při zakládání komunity. Právě digitalizace a automatizace alokace jsou klíčem k tomu, aby sdílení dávalo ekonomický smysl i pro menší objekty.
Co čekat ve druhé polovině roku 2026
Větrná energetika: Evropská komise pravděpodobně nepřistoupí k plošnému zákazu čínských turbín, ale zavede přísnější požadavky na kybernetickou bezpečnost a lokální obsah (local content rules). Pro český trh to má omezený dopad — většina nových větrných projektů v ČR stejně naráží na zdlouhavé povolovací procesy.
Baterie: Ceny budou dále klesat, ale pomalejším tempem. Hlavní inovace přijde s nástupem sodíkových baterií pro stacionární úložiště, které eliminují závislost na lithiu. První komerční instalace v Evropě se očekávají koncem roku 2026.
Sdílení elektřiny: ERÚ připravuje metodickou úpravu, která by měla zjednodušit proces registrace energetických komunit. Klíčové bude zavedení automatizovaného sdílení přes datové centrum OTE bez nutnosti individuálních smluv s distributorem pro každé odběrné místo.
Závěr
Evropská energetika se mění rychleji, než stačí reagovat regulátoři i trh. Levné čínské technologie jsou dvojsečná zbraň — snižují náklady přechodu na čistou energii, ale ohrožují evropský průmysl a potenciálně i bezpečnost infrastruktury. Pro české domácnosti a bytové domy je klíčové nepropást okno příležitosti: fotovoltaika s baterií se dnes vyplatí více než kdykoli předtím a sdílení elektřiny konečně začíná dávat ekonomický smysl.
Nečekejte na dokonalou legislativu. Spočítejte si návratnost, oslovte sousedy a zjistěte, jestli vaše střecha nemůže pracovat pro celý dům.
Zdroje: ERÚ, OTE, BloombergNEF, WindEurope, Nordex SE výroční zpráva 2025