Evropská energetika na rozcestí: čínské turbíny, levné baterie a sdílení elektřiny mezi domy
Nordex bijí na poplach: „Zakažte čínské větrné turbíny"
José Luis Blanco, generální ředitel německého výrobce větrných turbín Nordex, v květnu 2026 otevřeně vyzval Evropskou unii k zákazu čínských větrných turbín na evropském trhu. Důvod je prostý — čínští výrobci jako Goldwind, Envision nebo Ming Yang nabízejí turbíny o 30–40 % levněji než evropská konkurence, a to díky masivním státním dotacím a úsporám z rozsahu.
Čísla mluví jasně. Zatímco evropský výrobce dodá onshore turbínu za 900–1 100 EUR/kW instalovaného výkonu, čínská nabídka se pohybuje kolem 550–700 EUR/kW. Pro větrný park o výkonu 100 MW to znamená rozdíl v řádu desítek milionů eur. Evropští developeři tak stojí před dilematem: nižší investiční náklady, nebo podpora domácího průmyslu?
Blanco argumentuje nekalou soutěží a strategickou závislostí. „Pokud necháme čínské výrobce ovládnout evropský trh, zopakujeme chybu, kterou jsme udělali u solárních panelů," varuje. A má pravdu — evropský solární průmysl prakticky zmizel. V roce 2010 měla Evropa přes 30 % globální výrobní kapacity fotovoltaických článků, dnes je to pod 3 %.
Evropská komise zatím reaguje opatrně. Antisubvenční šetření probíhá, ale plošný zákaz na stole není. Místo toho se diskutuje o přísnějších kritériích udržitelnosti a lokálního obsahu ve veřejných zakázkách.
Lithiové baterie: pád ceny o 99 % za tři dekády
Paralelně s debatou o turbínách probíhá tichá revoluce v oblasti ukládání energie. Cena lithium-iontových bateriových článků klesla z přibližně 1 100 USD/kWh v roce 1991 na méně než 100 USD/kWh v roce 2024. Analytici z BloombergNEF odhadují, že v roce 2026 se průměrná cena bateriového packu pohybuje kolem 80–85 USD/kWh, přičemž čínské LFP články se prodávají i pod 55 USD/kWh.
Co to znamená v praxi? Domácí bateriový systém o kapacitě 10 kWh, který ještě v roce 2015 stál přes 200 000 Kč, dnes pořídíte za 80 000–120 000 Kč včetně instalace. Návratnost investice se při správném nastavení — tedy kombinaci fotovoltaiky, baterie a optimalizace spotřeby podle spotových cen — zkrátila na 5–7 let.
Klíčovým faktorem poklesu cen je opět Čína. Čínští výrobci CATL, BYD a EVE Energy kontrolují přes 75 % globální produkce lithiových článků. Evropa se snaží dohnat ztrátu prostřednictvím projektů jako Northvolt (Švédsko) nebo ACC (Francie/Německo), ale kapacitní rozdíl zůstává propastný.
Podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) bylo v České republice ke konci roku 2025 registrováno přes 85 000 domácích fotovoltaických elektráren, z nichž přibližně třetina disponuje bateriovým úložištěm. Trend je jasný — decentralizace energetiky postupuje rychleji, než většina prognóz předpokládala.
Sdílení elektřiny mezi obecními domy: šance, nebo legislativní past?
Novela energetického zákona, která vstoupila v platnost na začátku roku 2025, zavedla institut komunitní energetiky a sdílení elektřiny. Obce, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou nově sdílet přebytky elektřiny z fotovoltaiky mezi sebou — alespoň teoreticky.
V praxi naráží sdílení na několik překážek. Zaprvé, administrativní náročnost: registrace energetického společenství u operátora trhu (OTE) vyžaduje právní formu, stanovy a smlouvy s distributorem. Zadruhé, technické požadavky na průběhové měření a čtvrthodinové vyhodnocování nejsou pro starší budovy triviální. Zatřetí, ekonomická výhodnost závisí na konkrétní konfiguraci — počtu odběrných míst, profilu spotřeby a instalovaném výkonu.
Příklad s čísly: Představme si SVJ se čtyřmi vchody a 40 byty. Na střeše je fotovoltaika o výkonu 30 kWp s roční produkcí cca 30 MWh. Bez sdílení spotřebuje společné osvětlení a výtahy asi 8 MWh, zbytek jde do sítě za výkupní cenu 1,50 Kč/kWh (cca 33 000 Kč/rok). Se sdílením mohou byty odebírat přebytky za zvýhodněnou cenu — odpadá platba za přenos a část distribuce. Úspora pro celé SVJ může dosáhnout 80 000–120 000 Kč ročně, čímž se návratnost fotovoltaiky zkrátí z 10 na 6–7 let.
Kritici namítají, že současný legislativní rámec zvýhodňuje velké hráče a pro malá SVJ je vstupní bariéra příliš vysoká. Řešení existují — platformy jako Smart Energy Share nabízejí nástroje pro správu sdílení elektřiny v rámci komunit, včetně automatizovaného vyúčtování a optimalizace distribuce přebytků mezi odběrná místa.
Co nás čeká: tři trendy pro české domácnosti
1. Lokální soběstačnost poroste. Kombinace levnějších baterií a sdílení v rámci SVJ posune Česko blíž k modelu, kde si každý bytový dům sám vyrábí, ukládá a spotřebovává vlastní elektřinu.
2. Regulace se zpřísní — ale i zjednoduší. ERÚ připravuje metodické pokyny, které by měly proces registrace energetických společenství zjednodušit. Očekává se digitalizace celého procesu do konce roku 2026.
3. Geopolitika vstoupí do energetiky naplno. Ať už se EU rozhodne čínské turbíny regulovat, nebo ne, téma technologické suverenity v energetice bude definovat příští dekádu evropské průmyslové politiky.
Praktické tipy na závěr
- Sledujte spotové ceny. Dynamické tarify umožňují nakupovat elektřinu v hodinách, kdy je nejlevnější — typicky v noci a kolem poledne při solárním přebytku.
- Ověřte si možnost sdílení ve vašem SVJ. Stačí kontaktovat správce budovy a zjistit, zda střecha umožňuje instalaci FVE.
- Nespoléhejte na jednu technologii. Optimální systém kombinuje fotovoltaiku, baterii, tepelné čerpadlo a chytré řízení spotřeby.
- Počítejte v horizontu 15–20 let. Energetická investice není sprint, ale maraton — a čísla jsou dnes výrazně příznivější než před pěti lety.
Evropská energetika se mění rychleji, než stačíme sledovat. Kdo se adaptuje dnes, ušetří zítra. Zjistěte, jaké možnosti máte — ať už jako vlastník domu, člen SVJ, nebo obec. Čas jednat je teď.