Ekonomika sdílení v energetice: o úsporách rozhoduje čas spotřeby i cena přebytků

Ekonomika sdílení v energetice: o úsporách rozhoduje čas spotřeby i cena přebytků

Ekonomika sdílení vstupuje do energetiky s jednoduchým principem: lépe využít zařízení, která už existují, a rozdělit jejich přínosy mezi více účastníků. Majitel fotovoltaiky získá odběratele pro přebytky, domácnost bez vlastní střechy přístup k části místní výroby. Výsledná úspora však závisí na souběhu výroby a spotřeby, smluvní ceně i nákladech na správu.

Aktuální energetické dění připomíná význam investic i spolehlivé infrastruktury. Zpráva o podpoře biometanu, na kterou dosáhne jen zlomek z 63 zájemců, ukazuje omezenost veřejných prostředků. Vyšetřování požáru v Berlíně a poškozeného oplocení další německé rozvodny zase otevírá otázku bezpečnosti sítí. U berlínského případu přitom nelze automaticky předpokládat sabotáž; první zpráva uváděla nejasnou příčinu. Zdroj: ČTK

Od společného vlastnictví k využití společné energie

V energetice nemusí sdílení znamenat společné vlastnictví elektrárny. Výrobna může patřit jedné domácnosti, obci nebo firmě, zatímco její přebytky využívají další odběratelé. Ekonomickým přínosem je možnost rozdělit rozdíl mezi hodnotou přebytku pro výrobce a cenou, kterou by odběratel zaplatil za silovou elektřinu dodavateli.

Právě zde má sdílení elektřiny praktický význam. Obecní fotovoltaika může zásobovat další obecní budovy, rodinný dům pomáhat pokrýt denní odběr příbuzných. Rozhodující je vhodná kombinace účastníků: kancelář nebo provozovna s denním odběrem může využít sluneční výrobu lépe než domácnost, která většinu energie spotřebuje večer.

Takové uspořádání vyžaduje dohodu o ceně, rozdělení elektřiny a odpovědnosti za správu. Bez ní mohou administrativní náklady pohltit podstatnou část očekávaného přínosu.

Základní jednotkou je patnáct minut

Sdílení přebytků fotovoltaiky se vyhodnocuje podle souběhu dodávky a odběru. Elektřina musí být vyrobena a spotřebována ve stejném patnáctiminutovém intervalu. Polední přebytek tedy samotným sdílením nepokryje večerní vaření. Český systém tuto možnost umožňuje od 1. srpna 2024 prostřednictvím registrace skupiny u Elektroenergetického datového centra, zkráceně EDC. Zdroj: ČEZ Distribuce

Podle pravidel zveřejněných ERÚ lze využít režim aktivního zákazníka nebo energetického společenství. Zapojená místa potřebují průběhové měření. Při sdílení přes distribuční soustavu se nadále hradí regulované platby vztažené k odebranému množství. Odlišné podmínky platí pro sdílení bez využití distribuční soustavy v bytovém domě. Cena sdílené elektřiny závisí na dohodě účastníků. Zdroj: ERÚ

Pro ekonomické hodnocení proto nestačí porovnat roční výrobu elektrárny s roční spotřebou zájemců. Dvě domácnosti se stejným ročním odběrem mohou využít zásadně odlišný objem přebytků.

Modelový příklad: přínos 7 500 korun ročně

Uvažujme existující fotovoltaickou elektrárnu, jejíž majitel dokáže během roku skutečně nasdílet 3 000 kWh. Jde o objem po zohlednění časového souběhu a pravidel rozdělení, nikoliv o všechny přetoky.

Pro ilustraci zvolme následující ceny bez DPH. Nejde o aktuální nabídku konkrétního dodavatele:

Výrobce by za běžný výkup získal 2 400 Kč. Při sdílení obdrží 5 400 Kč, tedy o 3 000 Kč více. Odběratelé za stejný objem silové elektřiny zaplatí 5 400 Kč namísto 11 400 Kč. Jejich hrubá úspora dosáhne 6 000 Kč.

Celkový přínos skupiny činí 9 000 Kč před správními náklady, po jejich odečtení 7 500 Kč ročně. Rozdělení těchto nákladů musí určit dohoda. Distribuční platby při sdílení přes síť do úspory nezapočítáváme, protože zůstávají zachovány.

Příklad hodnotí dodatečný přínos sdílení u existující výrobny. Neprokazuje návratnost investice do nové elektrárny. Pokud se podaří nasdílet pouze polovinu předpokládaného objemu, při stejných cenách a fixních nákladech klesne čistý přínos na 3 000 Kč.

Platforma má snížit náklady na koordinaci

Při výběru digitální služby je podstatné, jaké úkoly skutečně převezme. Pro sdílení elektřiny platforma dává ekonomický smysl tehdy, když zjednoduší evidenci, kontrolu rozdělených objemů nebo vyúčtování natolik, že její přínos převýší poplatky.

Například platforma Smart Energy Share podle svého webu propojuje výrobce a spotřebitele a představuje také funkce monitoringu či práce se spotovými cenami. Před sjednáním služby je vhodné ověřit konkrétní rozsah, cenu, možnost exportu dat a podmínky ukončení spolupráce.

Pojem smart energy má praktický obsah především tam, kde data vedou ke změně provozu. Může jít o plánování ohřevu vody, nabíjení automobilu nebo jiného přesunutelného odběru do období dostupných přebytků. Samotný přehledný graf ještě vyšší úsporu nezajistí.

Praktický postup: nejprve data, potom smlouva

Přípravu projektu lze rozdělit do čtyř kroků:

1. Porovnejte časové profily. Vyhodnoťte dostupná průběhová data výroby a spotřeby, ideálně za celý rok. Zohledněte prázdniny, víkendy a sezónnost.
2. Prověřte technické podmínky. Zkontrolujte možnost dodávat přetoky, smlouvu o výkupu a připravenost měření. Postup připojení a registrace popisuje také desatero ERÚ.
3. Spočítejte čistý přínos. Odečtěte správu, poplatky služby a případné náklady na úpravy zařízení. Použijte i scénář s nižším sdíleným objemem.
4. Stanovte pravidla spolupráce. Dohodněte cenu, splatnost, rozdělení nákladů, řešení chyb a odchod účastníka.

Důležitým parametrem je spotová cena. Pokud ji kopíruje výkupní smlouva, mění se alternativní výnos výrobce v čase. U odběratele se spotovým produktem se mění také hodnota nahrazovaného nákupu. Přesnější výpočet proto porovnává ceny v odpovídajících intervalech.

Výhled: větší význam získá řízení spotřeby

Další rozvoj ekonomiky sdílení bude záviset na schopnosti koordinovat výrobu, spotřebu a případnou akumulaci. Baterie může časově posunout využití energie, její přínos však musí pokrýt pořizovací náklady, ztráty i opotřebení. U některých projektů může lépe vyjít levnější změna provozního režimu.

Rozšiřování sdílení zároveň zvyšuje význam srozumitelných smluv, dostupných dat a transparentních poplatků. Perspektivní projekt poznáme podle měřitelného přínosu pro výrobce i odběratele, nikoliv pouze podle počtu zapojených míst.

Začněte proto vlastními daty: vyberte vhodné partnery, propočítejte skutečně využitelné přebytky a nastavte kontrolovatelná pravidla. Teprve potom rozhodněte, jak velkou skupinu a jaké technologie potřebujete.