Daň z mimořádných zisků v energetice: hrozba pro investice, nebo spravedlivý nástroj?

Daň z mimořádných zisků v energetice: hrozba pro investice, nebo spravedlivý nástroj?

Evropská komise opět otevírá debatu o zdanění mimořádných zisků energetických firem. Investoři bijí na poplach — podle nich může tento krok zpomalit dekarbonizaci a odradit kapitál od obnovitelných zdrojů. Mezitím hráči jako EPH Daniela Křetínského posilují pozice na francouzském trhu.

Brusel znovu míří na zisky energetických firem

Návrh na zavedení trvalé daně z mimořádných zisků (tzv. windfall tax) v energetickém sektoru EU se vrací na stůl. Původní dočasný mechanismus z roku 2022, který cílil na zisky přesahující 120 % průměru předchozích čtyř let, měl platit jen do konce června 2023. Nyní ale část europoslanců a členských států tlačí na jeho permanentní zakotvení.

Argumenty zastánců jsou na první pohled logické: energetické společnosti v letech 2021–2023 vygenerovaly v EU odhadovaných 200 miliard EUR mimořádných zisků, zatímco domácnosti čelily účtům za elektřinu vyšším o 40–80 %. Jenže realita je složitější.

Investoři varují: ohrozíte transformaci

Asociace evropských energetických investorů (EIF) v březnu 2026 publikovala analýzu, podle které by permanentní windfall tax snížila návratnost investic do obnovitelných zdrojů o 1,5–2,3 procentního bodu. U velkých větrných parků to v praxi znamená:

„Investoři nepotřebují dotace, potřebují předvídatelnost," uvedl v rozhovoru pro Reuters šéf německého fondu Green Capital Partners. „Když stát retroaktivně zdaní zisky, které motivovaly vstup do projektu, příště ten kapitál půjde jinam."

Problém je i v definici „mimořádného" zisku. Solární elektrárna postavená v roce 2019 s kalkulací na výkupní cenu 45 EUR/MWh vydělala v roce 2022 při cenách přes 200 EUR/MWh skutečně mimořádně. Ale nová instalace z roku 2025 s kontraktem na 65 EUR/MWh už žádné „mimořádné" zisky negeneruje — a přesto by pod plošnou daň mohla spadat.

Křetínského EPH expanduje ve Francii

Zatímco Brusel debatuje o regulaci, Daniel Křetínský jedná. Jeho EP Corporate Group (EPH) v prvním čtvrtletí 2026 dokončila akvizici francouzského dodavatele zelené energie pro domácnosti. Transakce za odhadovaných 180–220 milionů EUR rozšiřuje portfolio EPH o přibližně 400 000 odběrných míst ve Francii.

EPH tak pokračuje ve strategii diverzifikace — od uhelných elektráren v Německu a na Slovensku přes plynovou infrastrukturu v Itálii až po retailového dodavatele OZE ve Francii. Křetínský opakovaně zdůrazňuje, že transformace energetiky je byznysová příležitost, nikoli hrozba. Otázkou zůstává, zda mu nová regulace nezačne tuto příležitost komplikovat.

Francouzský trh je přitom specifický — dominance EDF a regulované tarify (ARENH mechanismus) vytvářejí prostředí, kde marže alternativních dodavatelů závisí na schopnosti optimalizovat nákup a nabídnout zákazníkům flexibilní produkty. Právě zde může EPH využít své zkušenosti z českého a slovenského trhu.

Co to znamená pro český trh?

Česká republika zavedla vlastní windfall tax na energetické firmy již v roce 2023 se sazbou 60 % ze zisku přesahujícího průměr let 2018–2021. Daň platí do konce roku 2025 a vláda zatím neoznámila prodloužení.

Podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) dosáhla průměrná cena silové elektřiny pro domácnosti v ČR na začátku roku 2026 úrovně 4,85 Kč/kWh — stále o 35 % více než v roce 2020. Spotové ceny na denním trhu OTE se ale stabilizovaly kolem 75–95 EUR/MWh, což je výrazně pod krizovými maximy.

Praktický příklad: domácnost s FVE a baterií

Rodina ve středních Čechách s roční spotřebou 4 500 kWh, která v roce 2024 instalovala fotovoltaiku (6 kWp) s baterií (10 kWh):

• Roční výroba FVE: cca 6 200 kWh
• Vlastní spotřeba (self-consumption): 3 600 kWh (80 % potřeby)
• Přetoky do sítě: 2 600 kWh (výkup ~1,50 Kč/kWh)
• Nákup ze sítě: 900 kWh × 4,85 Kč = 4 365 Kč
• Úspora oproti plnému odběru: 21 825 Kč → 17 460 Kč ročně čistá úspora
• Návratnost investice (320 000 Kč po dotaci): cca 18 let, s optimalizací spotřeby 14–15 let

Právě aktivní řízení spotřeby a sdílení přebytků v rámci energetických komunit může návratnost dále zkrátit. Platformy jako Smart Energy Share ukazují směr, kterým se decentralizovaná energetika ubírá — propojení výrobců a spotřebitelů na lokální úrovni s využitím chytrých technologií.

Výhled: kam směřuje evropská energetika?

Klíčové trendy pro období 2026–2030:

1. Flexibilita místo objemu — trh odměňuje schopnost reagovat na výkyvy, ne pouze vyrábět. Bateriová úložiště a demand response porostou o 25–30 % ročně.
2. Energetické komunity — novela směrnice EU o společném využívání energie (energy sharing) vstupuje v platnost v roce 2027. ČR připravuje legislativu.
3. Konsolidace trhu — menší dodavatelé budou pod tlakem regulace i nákladů. Akvizice typu EPH ve Francii se stanou běžnějšími.
4. Ceny —baseload elektřina v EU se do roku 2028 pravděpodobně ustálí v pásmu 60–80 EUR/MWh. Volatilita ale zůstane vysoká.

Závěr

Daň z mimořádných zisků je politicky atraktivní, ale ekonomicky riskantní nástroj. Energetická transformace vyžaduje biliony eur investic — a ty nepřijdou tam, kde se pravidla mění zpětně. Místo plošného zdanění by EU i ČR měly soustředit úsilí na vytvoření stabilního regulačního rámce, který investorům dá jistotu a spotřebitelům férové ceny.

Sledujte vývoj regulace, porovnávejte nabídky dodavatelů a zvažte vlastní výrobu. Energetika se mění rychleji než kdykoli předtím — a ti, kdo se přizpůsobí první, ušetří nejvíce.

Zdroje: Evropská komise, ERÚ, OTE, Reuters, EIF analýza Q1/2026. Článek slouží k informačním účelům a nepředstavuje investiční doporučení.