Česká přirážka za vítr: Proč za elektřinu platíme násobně víc než Němci?

Tři české větrné projekty, které už vyrábějí, získaly v aukcích referenční cenu 3 500 korun za megawatthodinu. Německá aukce uzavřená v květnu 2026 skončila průměrem 50,6 eura. Při ilustrativním kurzu 25 korun za euro jde o 1 265 korun. Rozdíl, ze kterého by se zatočila hlava i vrtuli.

Jenže tahle dvě čísla neměří úplně totéž. Nejde o cenovky samotných turbín. A nejsou to ani konečné účty za elektřinu. Přesto ukazují problém, který české výrobce stojí peníze: o výsledku projektu rozhoduje vedle větru také povolování, financování a způsob prodeje výroby.

Dvakrát dražší větrník? Nejdřív zkontrolujte cenovku

Český příklad má konkrétní jména. SYNERGION Jívová s výkonem 11,3 MW, LHOTA BRNO s 9,04 MW a VTE Maletín s 6,6 MW. Dohromady 26,94 MW. Podle údajů MPO citovaných serverem oEnergetice.cz byly tyto projekty k 30. dubnu 2026 v provozu. Všechny uspěly s referenční cenou 3 500 Kč/MWh. Jde o výsledky dřívějších aukcí, nikoli o průměr všech nových českých elektráren. Podrobnosti o českých projektech.

Německý regulátor Bundesnetzagentur oznámil v červnu 2026 průměrnou vysoutěženou hodnotu 50,6 EUR/MWh. Nabídky se pohybovaly mezi 44,4 a 51,9 EUR/MWh. Jde o aukci pro pevninské větrné elektrárny, takže alespoň nesrovnáváme český kopec s obřím parkem v Severním moři. Výsledky německé aukce.

Prostým dělením vychází české číslo přibližně 2,8krát vyšší. Takové srovnání ale potřebuje poznámku pod čarou velikosti stožáru. Německý systém upravuje podporovanou hodnotu podle kvality lokality. Horší větrné podmínky kompenzuje koeficientem. Nabídková cena proto nemusí odpovídat konečné hodnotě použité pro konkrétní elektrárnu. Pravidla korekce podle německého zákona.

Navíc se liší okamžik soutěže a podmínky podpory. Férový závěr tedy zní: vybrané české projekty mají výrazně vyšší aukční referenční ceny. Z těchto údajů však nelze odvodit, že stejná turbína stojí za českou hranicí dvojnásobek.

Rozlišujme investici v korunách za megawatt výkonu, náklady na vyrobenou megawatthodinu a aukční cenu. Každá veličina odpovídá na jinou otázku.

Levná turbína nepomůže, když málo vyrábí

Výkon na štítku je slib za určitých podmínek. Roční výroba je skutečný výsledek. Dvě elektrárny se stejným výkonem mohou dodat velmi rozdílné množství elektřiny. Rozhoduje lokalita, výška náboje, velikost rotoru, turbulence i provozní omezení.

Uvažujme modelovou turbínu o výkonu 6 MW. Při kapacitním faktoru 25 % vyrobí za běžný rok 13 140 MWh. Při 35 % už 18 396 MWh. Kapacitní faktor vyjadřuje poměr skutečné výroby k teoretické výrobě při nepřetržitém plném výkonu. Neříká, kolik času se vrtule otáčí.

Při stejných ročních nákladech vychází elektřina ze slabší lokality o 40 % dráž. Tabulka není odhadem konkrétní české nebo německé elektrárny. Izoluje jediný vliv: kolik výroby dostanete za vložené peníze.

Proto může být dražší stroj s větším rotorem ekonomicky výhodnější. Agentura IRENA popisuje, že větší rotory a vyšší stožáry pomáhají využívat i slabší vítr. U nových pevninských projektů dosáhl globální vážený kapacitní faktor v roce 2024 hodnoty 34 %. Českému projektu však světový průměr výrobu nezaručí. Nákladová analýza IRENA.

Výškové omezení proto není jen otázka vzhledu krajiny. Může změnit ekonomiku celého záměru. Dopad musí ukázat výpočet pro daný stroj a místo.

Nejistota má vlastní fakturu. A chodí i bez výroby

Než se postaví základ, investor řeší pozemky, měření větru, přírodu, hluk, dopravní trasu a připojení. ČEZ ve svém popisu přípravy projektů uvádí, že samotné terénní měření větru často probíhá jeden až dva roky. Dobře zvolená lokalita potřebuje data, nikoli dojem z větrné nedělní procházky. Jak ČEZ vybírá lokality.

Drahé je zejména čekání, jehož konec nelze spolehlivě odhadnout. Dokumentace může potřebovat aktualizaci. Nabídka dodavatele přestane platit. Změní se dostupný typ turbíny nebo termín připojení. Už zaplacená práce přitom žádnou elektřinu nevyrábí.

Představme si modelových deset milionů korun vložených do přípravy. Při požadovaném ročním výnosu kapitálu 8 % odpovídá jejich hodnota po pěti letech přibližně 14,7 milionu korun. Rozdíl 4,7 milionu není automaticky bankovní faktura. Ukazuje cenu času pro investora.

Nelze ovšem stejným způsobem úročit celou budoucí cenu elektrárny od prvního jednání se starostou. Peníze odcházejí postupně. Seriózní rozpočet pracuje s harmonogramem skutečných výdajů.

Další položkou jsou neúspěšné záměry. Firma, která připravuje několik lokalit a postaví jedinou, musí z dlouhodobých výnosů pokrýt také práci na ostatních. To samo o sobě nedokazuje nepřiměřenou marži. Ukazuje to, proč prostředí s vysokou pravděpodobností neúspěchu potřebuje vyšší očekávaný výnos.

Řešením je předvídatelný proces. Jasné požadavky na začátku a rozhodnutí v použitelném termínu. Rychlé zamítnutí nevhodné lokality může být pro investora levnější než několik let neurčité naděje.

Banka dokáže zdražit megawatthodinu víc než servis

Větrná elektrárna nepotřebuje nakupovat palivo. Velkou část peněz ale spolkne ještě před první dodávkou. Cena kapitálu proto výrazně ovlivňuje náklad na elektřinu.

Vezměme další transparentní model: investice 300 milionů korun, ekonomická životnost 25 let a výroba 15 000 MWh ročně. Při anuitním rozpočítání investice a ceně kapitálu 5 % připadá na její roční úhradu přibližně 21,3 milionu korun. Při 9 % už 30,5 milionu.

Rozdíl činí asi 9,2 milionu ročně, tedy přibližně 613 Kč/MWh. Přitom jsme nevyměnili jediný šroub. Výpočet nezahrnuje provoz, daně, inflaci ani zbytkovou hodnotu. Není nabídkou financování. Ukazuje citlivost projektu na jeden parametr.

Cena kapitálu také není totéž co úrok úvěru. Zahrnuje požadavky věřitelů i vlastníků. Ovlivňuje ji zadlužení, jistota příjmů, riziko dokončení a další okolnosti.

Pro výrobce z toho vyplývá praktická otázka: kolik stojí nejistota v jednotlivých smlouvách? Kdo nese riziko opožděné dodávky stroje? Co se stane při omezení výroby? Jak se promítne slabší větrný rok do splátek?

Dlouhodobá smlouva o odběru může příjmy stabilizovat. Musí ale mít důvěryhodného odběratele a dobře popsané závazky. Smlouva slibující dodávku pevného množství elektřiny může přidat náklady na dokupování během bezvětří. Pevná cena tedy ještě neznamená pevný zisk.

Právě zde se rozhoduje, zda investor potřebuje vyšší prodejní cenu, nebo dokáže nabídnout elektřinu levněji.

Malý trh platí za nedostatek konkurence i drahou přípojku

Německá květnová aukce měla vypsaný objem zhruba 2 495 MW. Nabídky přišly na 6 409 MW. Zájem tedy přesahoval dostupný objem asi 2,6krát. Podporu získala jen část projektů. To vytváří tlak, aby investoři své požadavky stáhli. Údaje Bundesnetzagentur.

Ekonomický mechanismus je jednoduchý. Pokud připravených projektů není dost, samotné slovo „aukce“ soutěž nezajistí. Investor nemusí cenu stlačit tak hluboko, když mu nehrozí silná konkurence. Z jednoho výsledku ovšem nelze určit, jakou část českého rozdílu způsobuje právě tento faktor.

Velikost projektu se propisuje také do stavebních nákladů. Příjezd těžkého jeřábu, úprava zatáček nebo příprava montážní plochy mají část nákladů společnou bez ohledu na počet strojů. Pokud lze vybavení využít pro několik turbín, náklady se rozloží do větší výroby.

Samostatnou kapitolou je přípojka. Levný pozemek daleko od použitelné sítě může ve výsledku vyjít draho. Záleží na délce vedení, transformaci, požadovaných úpravách i podmínkách provozu.

Pro představu: dodatečných 30 milionů korun na infrastrukturu, rozpočítaných na 25 let při ceně kapitálu 7 %, představuje asi 2,57 milionu ročně. Při výrobě 15 000 MWh jde přibližně o 172 Kč/MWh navíc. Opět jde o model, nikoli český ceník připojení.

Než výrobce začne vyjednávat slevu na turbínu, měl by proto znát celkovou cenu dopravy, výstavby a vyvedení výkonu. Nejlevnější nabídka stroje nemusí znamenat nejlevnější elektrárnu.

Vyrobit nestačí. Záleží, kdy a komu prodáte

Výrobce dostává zaplaceno za elektřinu v konkrétních intervalech. Roční průměr burzovní ceny může být pro jeho výsledek zavádějící. Rozhoduje cena vážená skutečným profilem výroby a podmínky obchodní smlouvy.

Uvažujme výrobu 15 000 MWh ročně. Rozdíl pouhých 300 Kč/MWh v čisté realizované ceně znamená 4,5 milionu korun tržeb. Proto má smysl pracovat s časovou řadou výroby a cen, například pomocí přehledu spotových cen elektřiny. Jeden levný nebo drahý den ekonomiku projektu nepopíše.

Ve smlouvě je potřeba rozebrat odměnu obchodníka, odpovědnost za odchylku a zacházení se zápornými cenami. Dva odběratelé mohou nabídnout podobnou základní cenu, ale rozdílný čistý výsledek.

Další možností je sdílení. Má však časová pravidla: vyhodnocuje se po patnáctiminutových intervalech. Nelze jím jednoduše převést přebytek z větrné noci na spotřebu následujícího odpoledne. Sdílení přes veřejnou síť také obecně neodstraňuje distribuční platby. Model sdílení vysvětlený ERÚ.

Pro úvodní orientaci poslouží vysvětlení sdílení elektřiny na SES. Konkrétní návrh ale potřebuje profily výrobny i odběratelů. Škola, domácnost a nepřetržitá výroba mají odlišnou spotřebu.

Baterie může část výroby přesunout. Musí si však vydělat na investici, ztráty a opotřebení. Při posuzování obchodování flexibility je nutné ověřit, které příjmy lze skutečně kombinovat. Stejnou kapacitu nelze bez omezení slíbit několika službám současně.

Pro další čtení lze využít také Share-Electric.cz a SdíleníElektřiny.com. Rozhodující nakonec bude vlastní výpočet.

Co si nechat spočítat dřív, než podepíšete objednávku

Začněte třemi scénáři: očekávaným, slabším a krizovým. Nestačí změnit jednu položku v tabulce. Projekt může současně zasáhnout horší výroba, pozdější spuštění a dražší financování. Právě souběh problémů prověří, zda má dostatečnou rezervu.

Od zpracovatele studie chtějte oddělit hrubý energetický potenciál od čisté dodávky do sítě. Mezi nimi stojí odstávky, elektrické ztráty a případné omezování provozu. Provozní rozpočet má obsahovat servis, pojištění, nájmy i rezervu na větší opravy.

Stejně pečlivě prověřte dohodu s obcí. Musí být srozumitelné, co získá obec, co případně obyvatelé a kdo ponese jednotlivé závazky. Otevřenou komunikaci doporučuje také průvodce České společnosti pro větrnou energii. Nesplnitelný příslib levné elektřiny dokáže poškodit vztahy na dlouhá léta.

Provozovatelé fotovoltaiky mohou při hledání odbytu začít u informací SES pro výrobce. Pokud řeší kombinaci s větrem, musí si nechat potvrdit technické a obchodní možnosti konkrétního projektu. <a href="https://smartenergyshare.com" target="_blank" rel="noopener">energetická platforma SES</a> může být místem pro úvodní poptávku; výsledek musí doložit nabídka a smlouva.

Českou přirážku za vítr nelze připsat jednomu viníkovi ani přesně rozdělit bez projektových dat. Část může vysvětlovat lokalita, část podmínky podpory a část riziko přípravy.

Chcete levnější megawatthodinu? Nechte si nejdřív ocenit každé riziko a každou ztracenou megawatthodinu. Sleva na turbínu potěší. Předvídatelný projekt a dobře sjednaný odbyt mohou mít mnohem větší cenu.

Zdroje

• oEnergetice.cz: První větrné elektrárny z českých aukcí jsou v provozu
• Bundesnetzagentur: Výsledky květnové aukce větrných elektráren 2026
• IRENA: Náklady na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů v roce 2024
• ERÚ: Sdílení elektřiny a energetická společenství
• Česká společnost pro větrnou energii: Průvodce výstavbou pro obce

Obchodujete s batteriovými úložišti nebo hledáte partnera pro flexibilitu a day trading elektřiny? SmartEnergyShare nabízí kompletní řešení pro BESS projekty od 50 do 250 kW — obchodování flexibility, SVR služby a IoT monitoring. Zjistěte víc →

Další články na toto téma najdete na: Share-Electric.cz Páteční kolaps cen elektřiny má dohru: Cenový limit na de... Vice o slovensko obnovuje