Brno jde vlastní cestou: Jak druhé největší české město míří k energetické soběstačnosti
Zatímco většina českých měst stále čeká na signál shora – z Prahy, z Bruselu, z rozhodnutí ERÚ – Brno tiše buduje vlastní energetickou strategii. Na letošním REsummitu e15, který přilákal stovky developerů, starostů a energetických expertů, zaznělo jasně: komunální energetika přestává být výsadou nadšenců a stává se nutností. A Brno je v tomto ohledu o několik kroků napřed.
Konference, která otevřela nepříjemné otázky
REsummit e15 tradičně spojuje svět realit s energetikou. Letos ale diskuse nabyla na naléhavosti. Klíčové sdělení konference bylo jednoduché: města, která nebudují vlastní energetickou odolnost dnes, zaplatí za tuto pasivitu mnohonásobně více zítra – a to jak ekonomicky, tak politicky.
„Distribuovaná výroba a komunitní energetika nejsou ideologie, jsou to nástroje řízení rizik," zaznělo z panelu věnovaného municipální strategii. Developeři přitom řeší podobný problém jako starostové: jak stavět budovy a čtvrti, které budou funkční i v momentě, kdy velkoobchodní ceny elektřiny opět vyskočí na úrovně z podzimu 2022, kdy cena na burze PXE přesáhla 500 EUR/MWh.
Co Brno dělá jinak
Brno v posledních dvou letech systematicky rozšiřuje kapacity solárních instalací na veřejných budovách. Magistrát eviduje přes 180 střešních FV systémů na školách, sportovištích a administrativních budovách s celkovým instalovaným výkonem přes 12 MWp. To samo o sobě není revoluční – podobné projekty mají i Plzeň nebo Olomouc. Rozdíl spočívá v tom, co Brno dělá s vyrobenou elektřinou.
Město aktivně buduje komunitní energetické skupiny (KES) podle nové legislativy, která v ČR vstoupila v platnost na základě transpozice evropské směrnice RED II. Brněnské KES propojují radnici, bytové domy a vybrané podniky do virtuálních sítí sdílené elektřiny. Výsledek: energetická komunita v oblasti Židenice v roce 2025 pokryla přes 34 % roční spotřeby svých členů z vlastní výroby, aniž by investovala do baterií velkého rozsahu.
Pro srovnání: průměrná česká obec s obecními soláry pokrývá z vlastní výroby přibližně 8–12 % spotřeby sdružených odběratelů. Rozdíl je dán právě organizační architekturou, nikoli technologií.
Tarifní reforma ERÚ: příležitost, nebo opět zmeškaná šance?
Do celé rovnice vstupuje od ledna 2026 avizovaná úprava distribučních tarifů ERÚ. Regulátor plánuje změny sazeb pro vysoké (VN) a velmi vysoké napětí (VVN), jejichž cílem je uvolnit přetížené distribuční sítě a motivovat průmyslové odběratele k flexibilitě.
Analytici tuto změnu vítají, ale s výhradami. „Jde o krok správným směrem, ale reforma se nedotýká nízkonapěťové sítě, kde je problém s integrací komunitní energetiky nejpalčivější," upozornil jeden z řečníků REsummitu. Pro domácnosti a bytové domy, které tvoří základ komunitní energetiky, přinese úprava tarifů spíše nepřímý efekt – nižší přenosové náklady se do jejich účtů propisují se zpožděním přibližně 12–18 měsíců.
Přesto mohou domácnosti počítat s úsporami. ERÚ odhaduje, že pro průměrný byt o spotřebě 3 500 kWh/rok by nové tarify mohly znamenat úsporu 400–700 Kč ročně na distribučních poplatcích – za předpokladu, že distribuční společnosti (ČEZ Distribuce, E.ON, PREdistribuce) přistoupí k přeceňování v plném rozsahu.
Realitní trh hledá nový jazyk
Developerům na REsummitu e15 bylo jasně řečeno: energetická certifikace budov přestává být administrativní formalitou a stává se klíčovým faktorem hodnoty nemovitosti. Průzkum společnosti JLL z letošního roku ukázal, že budovy s ratingem EPC A nebo B se v Praze a Brně prodávají s prémií 8–14 % oproti srovnatelným nemovitostem s horším energetickým hodnocením.
Ještě zajímavější je vývoj na trhu nájemního bydlení. Nájemníci – zejména ve věkové skupině 25–40 let – aktivně poptávají byty s nižšími provozními náklady a možností zapojit se do sdílené energetiky. Developeré, kteří umí nabídnout vlastní FV výrobu v kombinaci s komunitní skupinou, mají v segmentu BTR (build-to-rent) výraznou konkurenční výhodu.
Právě v tomto prostoru operují platformy jako Smart Energy Share, které propojují výrobce a spotřebitele obnovitelné elektřiny v rámci legálního rámce komunitní energetiky a umožňují developerům i správcům budov monetizovat přebytky výroby bez nutnosti řešit složitou licenční agendu.
Proč ostatní česká města zaostávají
Brno je výjimkou potvrzující pravidlo. Většina českých měst nad 50 000 obyvatel teprve hledá cestu, jak legislativní rámec komunitní energetiky uchopit. Překážky jsou dobře známé: personální kapacity úřadů, složitá koordinace s distribučními společnostmi, nejasný výklad některých paragrafů energetického zákona.
Ostrava například disponuje obrovským potenciálem průmyslových střech a odpadního tepla, ale záměr vzniku municipální energetické společnosti se táhne od roku 2023 bez viditelného pokroku. Hradec Králové spustil pilotní KES s pěti budovami, ale rozšíření naráží na kapacity místní distribuční sítě. Praha, přes veškeré proklamace, dosud nepředložila ucelenou strategii komunitní energetiky pro svá sídliště.
Brno oproti tomu vsadilo na procesní kontinuitu: energetická agenda leží pod jedním odborem, který má mandát koordinovat jak investice do FV, tak vyjednávání s ČEZ Distribucí o posílení sítí, i agendu KES. Výsledek je viditelný.
Výhled: do roku 2030 se pravidla hry změní
Evropský parlament finalizuje revizi nařízení o vnitřním trhu s elektřinou. Jednou z klíčových změn bude posílení práv komunitní energetiky a požadavek na distribuční společnosti aktivně facilitovat sdílení elektřiny v rámci KES. Pro česká města to znamená, že za čtyři roky bude technicky i právně snazší budovat lokální energetické ekosystémy, než je tomu dnes.
Otázka nezní, zda komunitní energetika přijde – přijde. Otázka zní, která česká města budou mít funkční infrastrukturu a know-how, aby z nových pravidel těžila, a která budou teprve začínat od nuly.
Brno si vybralo. Zbývá čekat, co si vyberou ostatní.
Zdroje
- ERÚ – Návrh tarifů distribuce elektřiny od 1. 1. 2026 – eru.cz (cenová rozhodnutí, VN/VVN tarify)
- Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR – Transpozice RED II, zákon č. 165/2012 Sb. v aktuálním znění – mpo.cz
- e15.cz – REsummit 2025: reportáže a záznamy z konference – e15.cz/nemovitosti
- JLL Czech Republic – Real Estate Market Report Q1 2025, EPC premium analysis – jll.cz
- OTE, a.s. – Roční zpráva o trhu s elektřinou 2024 – ote-cr.cz