Březnová rekordní čísla na energetických trzích: Co to znamená pro české domácnosti
Ceny energií opět rostou. Trumpovo ultimátum tlačí ropu vzhůru, Evropa řeší windfall tax a Češi stojí před rozhodnutím — fixovat, nebo čekat? Přinášíme fakta, čísla a praktické rady.
Ropa míří vzhůru, trhy nervózně čekají
Březen 2026 přinesl na energetické trhy novou vlnu nejistoty. Cena ropy Brent se vyšplhala na 87,40 USD za barel, což představuje meziroční nárůst o 14 %. Za prudkým růstem stojí především geopolitické napětí kolem blížícího se Trumpova ultimáta vůči Íránu a Venezuele, které hrozí dalším omezením globální nabídky. Trhy si pamatují rok 2022, kdy barel překonal hranici 120 dolarů — od toho jsme zatím daleko, ale směr je jasný.
Americká administrativa signalizuje zpřísnění sankcí, pokud Írán nepřistoupí na nové podmínky jaderné dohody do konce dubna. Analytici Goldman Sachs odhadují, že plná implementace sankcí by mohla z trhu odříznout až 1,2 milionu barelů denně, což by cenu Brentu vytlačilo nad 95 USD.
Pro české spotřebitele to znamená jediné: pohonné hmoty a energie budou dražší. Cena benzínu Natural 95 na českých čerpacích stanicích se v posledním březnovém týdnu ustálila na průměrných 39,80 Kč/l, nafta na 38,50 Kč/l. Oproti únoru jde o nárůst zhruba o korunu na litru.
Elektřina a plyn: zdražování pokračuje, ale kontext je důležitý
Na pražské energetické burze PXE se roční forward elektřiny pro rok 2027 obchodoval koncem března za 98 EUR/MWh. To je o 12 % více než v lednu, ale stále výrazně pod krizovými maximy z léta 2022, kdy cena přesahovala 500 EUR/MWh.
Podle dat Operátora trhu s elektřinou (OTE) činila průměrná spotová cena elektřiny v březnu 2026 na denním trhu 72,3 EUR/MWh. Meziročně jde o nárůst o 18 %, nicméně ve srovnání s krizovým obdobím 2022–2023 jsou ceny stále na přijatelné úrovni.
Zemní plyn na TTF hubu se v březnu obchodoval za 36,8 EUR/MWh, což představuje růst o 22 % oproti prosincovým minimům. Hlavním faktorem je pomalejší než očekávané doplňování evropských zásobníků po zimní sezoně — aktuální naplněnost činí 38 %, oproti pětiletému průměru 42 % k tomuto datu.
Pět ministerstev financí EU volá po windfall tax
Významným březnovým momentem byl společný dopis ministrů financí Francie, Španělska, Itálie, Belgie a Řecka adresovaný Evropské komisi. Pětice žádá obnovení mimořádného zdanění nadměrných zisků energetických firem — tzv. windfall tax —, která platila v roce 2023 a od té doby vypršela.
Argumentem je fakt, že velcí producenti a obchodníci s energiemi opět vykazují rekordní marže. Francouzský TotalEnergies oznámil za rok 2025 čistý zisk 19,4 miliardy EUR, Shell reportoval 22,1 miliardy USD. Ministři navrhují sazbu 33 % ze zisků přesahujících 120 % průměru předchozích čtyř let.
Česká republika se k iniciativě zatím oficiálně nepřipojila, ale ministr financí situaci označil za „hodnou diskuse". Případná windfall tax by mohla přinést do evropských rozpočtů odhadem 12–15 miliard EUR ročně, které by mohly financovat energetické příspěvky domácnostem.
Fixace cen: Čechům tikají hodiny
Podle údajů Energetického regulačního úřadu (ERÚ) končí v druhém a třetím čtvrtletí 2026 fixní smlouvy přibližně 1,3 milionu českých odběrných míst. Tito zákazníci stojí před zásadním rozhodnutím.
Konkrétní příklad: Průměrná česká domácnost se spotřebou 3 500 kWh elektřiny ročně a 15 000 kWh plynu dnes platí při spotových cenách zhruba 27 400 Kč ročně za elektřinu a 31 500 Kč za plyn. Fixace na dva roky u většiny dodavatelů aktuálně nabízí elektřinu za 5,80–6,20 Kč/kWh a plyn za 1 550–1 680 Kč/MWh.
Při dvouletém fixu na horní hranici rozpětí by tatáž domácnost zaplatila ročně přibližně 21 700 Kč za elektřinu a 25 200 Kč za plyn — tedy celkem asi o 12 000 Kč méně, pokud by spotové ceny zůstaly na březnových úrovních. Jenže pokud ceny porostou vlivem geopolitického napětí, úspora bude ještě výraznější.
Zajímavou alternativou ke klasickým fixacím je komunitní sdílení energie. Platformy jako Smart Energy Share umožňují domácnostem s vlastní fotovoltaikou sdílet přebytky s odběrateli v okolí za vzájemně výhodných podmínek — producent získá lepší výkupní cenu než u standardního výkupu, odběratel nakupuje levněji než od tradičního dodavatele. Model funguje na principu lokálního trhu a snižuje závislost na velkoobchodních cenách.
Praktické tipy pro domácnosti
- Nespoléhejte na jednu strategii. Zvažte kombinaci částečné fixace (70 % spotřeby) a spotového tarifu (30 %). Diverzifikace funguje i v energetice.
- Sledujte termín konce smlouvy. Pokud vám fix končí do tří měsíců, začněte porovnávat nabídky teď. Ceny fixací sledují forward trh se zpožděním 4–6 týdnů.
- Počítejte celkovou cenu, ne jen komoditní složku. Regulovaná složka (distribuce, poplatky OTE, daně) tvoří u elektřiny přes 55 % koncové ceny a u plynu kolem 35 %.
- Investice do úspor se vrací rychleji. Při aktuálních cenách má zateplení, tepelné čerpadlo nebo FVE návratnost o 20–30 % kratší než před dvěma lety.
- Porovnávejte na kalkulačce ERÚ. Nezávislý srovnávač na webu regulátora je nejspolehlivější nástroj bez skrytých provizí.
Výhled: co čekat ve druhém čtvrtletí
Klíčovým faktorem zůstává geopolitika. Pokud Trumpovo ultimátum vyústí v obnovení plných sankcí vůči Íránu, ropa může atakovat hranici 95 USD a energetické komodity v Evropě porostou dalších 10–15 %. Naopak diplomatické řešení by mohlo přinést rychlou korekci.
Evropská komise má v květnu představit revizi tržního designu elektroenergetiky, která by měla posílit roli dlouhodobých kontraktů (CfD) a snížit vliv spotových cen na koncové zákazníky. Analytici Ember Climate očekávají, že nový rámec vstoupí v platnost nejdříve v roce 2027.
Česko navíc čeká na rozhodnutí o dostavbě Dukovan, které může střednědobě zásadně ovlivnit energetický mix a cenovou stabilitu v regionu.
Energetický trh odměňuje připravené. Nenechávejte rozhodnutí o fixaci nebo změně dodavatele na poslední chvíli. Prostudujte si aktuální nabídky, spočítejte si vlastní spotřebu a jednejte na základě dat, ne emocí. Březnová čísla ukazují, že nejhorší máme za sebou — ale levněji už nemusí být.