Březnová rekordní cena elektřiny a tlak na zdanění energetických firem: co to znamená pro Česko?

Březnová rekordní cena elektřiny a tlak na zdanění energetických firem: co to znamená pro Česko?

Březen 2026 přinesl na evropské energetické trhy další turbulence. Spotové ceny elektřiny v několika dnech překonaly sezónní rekordy a debata o mimořádném zdanění energetických firem se vrátila na stůl Evropské rady. Pět členských zemí EU nyní otevřeně požaduje zavedení windfall tax. Co za tím stojí a jak se to dotkne českých domácností i firem?

Pět zemí říká: zdaňte zisky energetických gigantů

Podle agentury Reuters předložilo pět členských států EU — Španělsko, Řecko, Belgie, Portugalsko a Slovinsko — společný návrh na zavedení mimořádné daně pro energetické společnosti. Argumentace je přímočará: zatímco domácnosti a průmysl čelí vysokým cenám paliv a elektřiny, velcí producenti a obchodníci s energiemi vykazují rekordní marže.

Návrh počítá s odvodem z tzv. nadměrných zisků (windfall profits), tedy příjmů přesahujících průměr předchozích čtyř let o více než 20 %. Výnosy by měly směřovat do fondů na ochranu zranitelných spotřebitelů a do investic do obnovitelných zdrojů.

Není to poprvé. Podobný mechanismus EU zavedla již nařízením Rady (EU) 2022/1854 v říjnu 2022, kdy stanovila strop příjmů výrobců elektřiny na 180 EUR/MWh. Tehdejší opatření bylo dočasné a vypršelo v červnu 2023. Nyní se debata vrací v nové podobě.

Co se dělo na trzích v březnu 2026

Březnové spotové ceny na pražské burze PXE a na evropské platformě EPEX SPOT vykazovaly výraznou volatilitu. Průměrná denní cena silové elektřiny v ČR se v několika obchodních dnech vyšplhala nad 135 EUR/MWh, což představuje meziroční nárůst přibližně o 28 %.

Klíčové faktory:

• Nízká větrná výroba v Německu a Skandinávii v první polovině března snížila nabídku o odhadovaných 12–15 GW.
• Odstávky jaderných bloků ve Francii (Gravelines, Cattenom) omezily přeshraniční toky.
• Cena zemního plynu na TTF se držela nad 42 EUR/MWh, což tlačí nahoru cenu elektřiny vyráběné v plynových elektrárnách.
• Emisní povolenky (EU ETS) překonaly hranici 73 EUR/t CO₂.

Data Operátora trhu s elektřinou (OTE, a.s.) ukazují, že průměrná měsíční cena elektřiny na denním trhu v březnu dosáhla 118 EUR/MWh — nejvyšší březnové hodnoty od roku 2023.

Jak to dopadá na české domácnosti — příklad s čísly

Podívejme se na konkrétní modelový případ. Česká domácnost se spotřebou 3 500 kWh ročně (průměr dle ERÚ) a tarifem D25d:

Meziroční rozdíl činí přibližně 2 150 Kč, tedy nárůst o 11,7 %. Pro domácnosti vytápějící elektřinou (tarif D57d, spotřeba kolem 18 000 kWh) může meziroční rozdíl přesáhnout 10 000 Kč.

Windfall tax: lék, nebo riziko?

Zastánci mimořádného zdanění argumentují spravedlností — je těžko obhajitelné, aby inframarginální výrobci (typicky jaderné a vodní elektrárny s nízkými variabilními náklady) profitovali z vysokých cen, které nastavují plynové elektrárny na okraji merit order křivky.

Kritici naopak varují před několika riziky:

1. Odrazení investic. Energetické firmy potřebují kapitál na dekarbonizaci. ČEZ v roce 2025 investoval přes 65 mld. Kč, z toho 40 % do OZE a modernizace sítí. Nejistota ohledně zdanění může tyto plány zpomalit.
2. Definice „nadměrného zisku." Kde je hranice? Předchozí strop 180 EUR/MWh zasáhl i některé obnovitelné zdroje s vysokými investičními náklady.
3. Přenesení nákladů. Část daňové zátěže se historicky přenáší na koncové zákazníky přes vyšší ceny futures kontraktů.

Česká republika zatím k pětici signatářů nepatří. Ministerstvo průmyslu a obchodu v březnovém prohlášení uvedlo, že „sleduje debatu na evropské úrovni a vyhodnocuje dopady," avšak aktivní podporu návrhu nepotvrdilo.

Praktické tipy: jak se bránit vysokým cenám

Bez ohledu na politická rozhodnutí mohou spotřebitelé podniknout konkrétní kroky:

• Fixace ceny. Pokud váš dodavatel nabízí fixaci na 2–3 roky pod 3 200 Kč/MWh, zvažte ji. Aktuální forwardové ceny pro rok 2027 se pohybují kolem 3 100 Kč/MWh.
• Srovnání nabídek. Využijte kalkulačky ERÚ nebo nezávislé srovnávače. Rozdíl mezi nejdražším a nejlevnějším dodavatelem pro stejnou spotřebu může činit i 4 000 Kč ročně.
• Optimalizace spotřeby. Přesunutí náročných spotřebičů (bojler, myčka, pračka) do hodin s nižší cenou (typicky 1:00–5:00) ušetří na dvoutarifech 15–20 %.
• Fotovoltaika s baterií. Návratnost domácího FVE systému (8 kWp + 10 kWh baterie) se při aktuálních cenách pohybuje kolem 7–8 let. Zajímavé srovnání technologií a ekonomických modelů nabízí portál Smart Energy Share, kde najdete i kalkulačky pro konkrétní lokality.
• Komunitní energetika. Novela energetického zákona (účinná od ledna 2025) umožňuje sdílení elektřiny v rámci energetických komunit. Pokud máte v okolí FVE s přebytky, vyplatí se prozkoumat možnosti.

Výhled: co čekat ve druhém čtvrtletí

Analytici očekávají postupný pokles spotových cen s příchodem vyšší solární výroby a nižší spotřeby po topné sezóně. Průměrná cena ve druhém čtvrtletí by se mohla ustálit kolem 85–95 EUR/MWh, pokud nedojde k dalším výpadkům výrobních kapacit nebo geopolitickým šokům.

Na evropské úrovni bude klíčový červnový summit Rady EU, kde se téma windfall tax dostane na formální jednání. Pokud návrh získá podporu kvalifikované většiny, implementace by mohla být reálná od roku 2027.

Závěr

Březnové cenové rekordy nejsou náhodou — jsou důsledkem strukturálních problémů evropského energetického trhu, závislosti na marginalním cenotvorném mechanismu a nedostatečné diverzifikace zdrojů. Debata o zdanění nadměrných zisků je legitimní, ale nesmí odradit investice do transformace energetiky.

Co můžete udělat vy? Nenechávejte rozhodnutí o svém účtu za elektřinu jen na politicích. Porovnejte svého dodavatele, zvažte investici do vlastní výroby a sledujte vývoj cen. Energetická soběstačnost začíná informovaností — a ta je dnes dostupnější než kdykoli předtím.

OTE, a.s.